Pro mnoho lidí jsou Vánoce rodinné svátky – svátky rodiny. Někdo se tím cítí pohoršen, že se pak zapomíná na narození Pána Ježíše našeho Spasitele, ale já z toho mám velkou radost. A věřím, že Pán Bůh taky. Vánoce, když jsme jako děti seděli u štědrovečerní večeře s mámou, tátou, sourozenci, případně někdo s babičkou a dědečkem, v nás zanechali vědomí, že rodina je něco krásného. Možná po dni, který byl plný práce a povinností a u mě obvykle i s pláčem. Najednou sedíme u stolu, který je plný jídla a úsměvů a čekáme na ten tajemný zvuk zvonku, kdy uvidíme obývák proměněný k nepoznání a hromadu dárků jako znamení Boží lásky a budeme se radovat spolu s nejbližšími.

→ Není náhodou, že ve Vánočním oktávu se slaví svátek svaté rodiny. Není náhodou, že obvykle je to v neděli. Vánoce jsou opravdu svátky rodiny, protože nám připomínají krásu rodiny. Dokonce i rozpadající se vztahy hledají, jak být o Vánocích alespoň nějak spolu. Mnozí hledají cestu ke smíření nebo se alespoň v jejich srdci objeví touha po smíření. A svátek Svaté rodiny v neděli nám připomíná, jak důležitá je neděle pro rodinu. Být v neděli spolu, být spolu na fotbale nebo na krasobruslení, být spolu na horách nebo v bazénu, být spolu na adoraci nebo v hospodě – být spolu tak jak Josef s Marií.

→ Josef s Marií přinesli Ježíše do Jeruzaléma, aby ho představili Pánu – přinesli ho spolu. Přitom nesli spolu svou bídu, kdy mohli obětovat jen pár hrdliček nebo dvě holoubata. Tam si spolu vyslechli Simeonovo proroctví o Pánu Ježíši. A společně se tomu diví. Společně slyší varovné proroctví adresované Marii: „On je ustanoven k pádu a k povstání mnohých v Izraeli a jako znamení, kterému se bude odporovat – i tvou vlastní duší pronikne meč – aby vyšlo najevo smýšlení mnoha srdcí.“ Spolu to slyší a spolu se s tím vyrovnávají, i když to Simeon řekl jen Marii. Spolu pak také prožívají setkání se starou prorokyní Annou, aby se nakonec společně vrátili do Galileje do svého města Nazareta.

→ Jistě i mezi sv. Josefem a P. Marií nebylo vše ideální. Dříve mi vrtalo hlavou, proč mu P. Maria neřekla na rovinu o andělském zvěstování? Jediné rozumné vysvětlení, které mě napadá je, že nevěřila, že by jí věřil. Nebyla tam tedy absolutní důvěra, a tak Maria prosí Boha, aby to Josefovi nějak sdělil. Bůh pak posílá svého anděla a ten ve snu Josefa informuje a on to bez problémů přijme.

→ Tam, kde i mezi manžely je problém určité věci sdělit, prosíme Boha, aby poslal svého anděla? Tam, kde nemáme problém určité věci říct, prosíme Boha, abychom to řekli dostatečně laskavě, vlídně a citlivě? Tam, kde se vytratila důvěra v toho druhého, prosíme Boha, aby tuto důvěru obnovil? Tam, kde se vytratila víra, že s tou ženou, kterou jsem si vzal – že s tím mužem, kterého jsem si vzala – budu po zbytek života nejšťastnější, prosíme Boha, aby tuto víru obnovil?

→ Není náhodou, že dnešní první dvě čtení byly o víře. Vztah důvěry mezi Abrahámem a Bohem k nám promlouvá i po takřka 4 tisíciletích. Ovšem nejde jen o víru v Boha. Vnímám, že jeden z hlavních problémů místní církve je velká nedůvěra u mnoha kněží ve vztahu k arcibiskupství. V manželství je to podobné. Hádky k životu patří a my chlapi jsme obvykle trochu ti líní sobci a ženy jsou tak trochu hysterky. Pokud ale zůstává důvěra, že ten druhý mě má rád a myslí to se mnou dobře, pokud zůstává víra, že s touto ženou – že s tímto mužem – budu nejšťastnější do konce života, tak je vždy cesta, jak jít dál.

→ Nedávno jsem slyšel, jak v rádiu se několik lidí zasvěceně vyjadřovalo k podcastu Tomáše Halíka, který zcela zjevně neslyšeli a jen z něj někde zachytili nadpis. Člověk si říká, jak je někdy důležité slyšet originál, a ne co si o tom, kdo myslí. Mezi manželi je velmi důležité vyslechnout toho druhého, dát mu prostor a není až tak důležité, co všechno mě k tomu napadá, ale jde o to, co ten člověk doopravdy říká. Nechci být necitlivý k těm jejichž manželství se rozpadlo, ať už navenek nebo uvnitř, nepřísluší mi role soudce, protože jsem nikdy nebyl ve vaší situaci, chci jen povzbudit vaši vzájemnou důvěru, úctu a lásku – a naději, že můžete být šťastní.