Sestry a bratři, za koho lidé pokládají Ježíše? Jedni za inspirativní historickou osobnost, jiní za imaginárního chlápka. Někteří ho mají za proroka, učitele morálky, podvodníka, mesiáše, nebo také „překonaný fenomén, který v naší moderní společnosti nemá místo“. Názory se různí…

Druhá otázka je ale mnohem zásadnější: „A za koho mě pokládáte vy?“ Kým je pro Tebe Ježíš? Tohle není řečnická otázka, ale zkusme se vážně zamyslet….. Možná se nám teď začnou vybavovat různé pojmy a možná i naučené formulky. Přece „víme“ jaká odpověď se očekává. Už v první třídě nás naučili, že „Pán Ježíš je náš spasitel a vykupitel“… To je supr, ale kým reálně je pro mě Ježíš? Jaký je doopravdy můj vztah k Němu? A tady nám už přestávají stačit „správné odpovědi“ Tahle otázka jde totiž mnohem hlouběji – přímo do srdce.

Protože odpověď na otázku, kým je pro mě Ježíš definuje můj vztah k Němu. Pokud je pro mě Ježíš „hezkej příběh“ tak asi Jeho život nebude mít zásadní vliv na můj život. Je velký rozdíl znát o Ježíši a znát Ježíše. Je rozdíl vědět o někom a mít s ním vztah. Můžu mít všechny informace o Bohu, a přesto Ho nikdy nepoznat. A přestože Ježíše nevidíme tak jako třeba svoji rodinu, tak vztah k Němu má být ten nejniternější a nejintenzivnější vztah v mém životě. Každý z nás je pozván do osobního, intimního vztahu s Ježíšem. Nemá nám tedy jít s Ježíšem jen o jakýsi pracovní vztah. Nebo „víme o sobě.“.. A tak jako všechny blízké vztahy – těžko se to popisuje a dává do slov, ale v srdci víme že „to je vono.“ Tak jak mi říkal jeden člověk „já jsem dřív nevěděl že to jde. že jde mít takový vztah s Ježíšem“ Tak chci říct, že to jde. Že život s Ježíšem je opravdu pro každého. Že to je životproměňující vztah. Blízký kontakt s tím, který mě bezmezně miluje…

Jednotkou vztahu je důvěra. A tak můžeme zažívat, že nám sám Bůh důvěřuje. Pro to abych mohl Ježíši důvěřovat, potřebujeme zažít Jeho důvěru ve mě.. Je zajímavé, že Ježíš neříká rovnou „jsem Mesiáš“ ale nechává učedníky si na to přijít sami. Každý totiž odpověď musí najít sám za sebe.. Ježíš se ptá, protože otázkami se tvoří vztah. Naslouchá nám a potvrzuje naše hledání. Věřím, že v srdci můžeme poznat, který směr našeho hledání je ten správný.. Problém ale je, že my často ani nehledáme, natožpak abychom přemýšleli, jestli hledáme správně.

Ježíš se ujišťuje, že učedníci ví, kým je, aby je připravil na to, co přijde. Příjdou těžké chvíle, a to nejen pro Ježíše, ale také pro učedníky. A pro to, aby ustály těžkosti a komplikace, je potřeba pevně stát na tom kým Bůh je. Ježíš je nepřipravuje na to, „co mají dělat“ ale „v koho mají věřit.“ Nenechme se zpochybnit tím, že by Bůh nebyl věrný, nebo že by se mu něco vymklo z rukou. Všechny tyhle lži „dejme z očí“ a buďme si jistí, že Ježíš svůj život ztratil pro nás a tím nás zachránil.

Pane Ježíši děkuji za Tebe. Prosím dej se mi poznat víc. Pomoz mi s Tebou tvořit blízký vztah. Amen.