Biblické texty najdete zde: http://m.liturgie.cz/misal/03pust/04_00.htm

Kázání:

Díváme se na zprávy a doufáme, že uslyšíme něco nadějnějšího. Díváme se do diáře, abychom věděli, co nás čeká a co máme dělat. Díváme se do monitoru, protože je to naše práce nebo naše studium nebo se chceme s někým alespoň takto setkat. Díváme se do různých koutů naší obce a občas jsme překvapeni, že jsou tam i věci, kterých jsme si dříve nevšimli, protože jsme jezdili všude možně. Jak často se ale díváme na Kristův kříž?

 Pohled na zprávy nás nezachrání ani pohled do diáře či pohled do monitoru. Jediný pohled, který přináší záchranu je pohled na Ježíše na kříži. Měděný had zhotovený Mojžíšem a vztyčený na kůlu zachraňoval od smrti těla. Můžeme se dohadovat, zda hůl s hadem ve znaku našich lékáren je Mojžíšův měděný had na kůlu anebo je převzat z řecké mytologie a jedná se o hůl Asklépiovu, ale každopádně jde jen o symbol tělesného uzdravení, které je vždy jen na pár let. 

 Pandemie covidu-19 jednou pomine, ale i pokud ji přežijeme, tak se nestaneme nesmrtelní. Přestože toužíme žít na pořád, tak jsem všichni odsouzeni k trestu smrti! Jenom nevíme, kolik času nám zbývá. Ovšem pohled na Kristův kříž slibuje život věčný. Musí se ale jednat o pohled víry. Neboť tak Bůh miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.

 Co to znamená hledět s vírou na Ježíše na kříži? Většinou nás napadne: věřit tomu, že nás svým křížem Pán Ježíš zachránil; věřit v Kristovo vzkříšení; věřit, že Bůh poslal svého Syna na svět, aby svět byl skrze něho spasen. To jsou určitě důležité a základní pravdy, ale hledět s vírou na Kristův kříž znamená ještě něco dalšího. Když někomu doopravdy důvěřuji, když ho mám hluboce rád, tak nejen poslouchám, co říká, ale i velmi bedlivě sleduji co dělá, všímám si všech jeho gest a mnohdy i nevědomky ho napodobuji. Hledět s vírou na Ježíše na kříži znamená dát smysl každé bolesti a následovat Krista.

 Vím, že mnozí mají pocit, že tím, že křesťané stále mluví o kříži, o bolesti, o utrpení, o sebezáporu, tak mnoho lidí odradili od víry. Nechceme pořád trpět, chceme se bavit. Ani já si nemyslím, že ideálem křesťana je ten, kdo neustále vyhledává nějaké trápení. Jenže bolest, utrpení, zklamání, nemoc, smrt, … jsou věci, které k životu na této zemi zkrátka patří. Pokud by Pán Ježíš neměl k těmto skutečnostem, co říct a byl by jen Bohem pro chvíle radosti, tak by se stal bohem s malým „b“ a já bych si šel s dovolením hledat jiného Boha.

 Pokud by Kristus mě v mých bolestech, nemocech a trápeních opustil, tak by už nebyl můj přítel. Přítel je přeci ten, kdo zůstává nebo přichází, když všichni ostatní odcházejí. Pokud by s námi Ježíš byl jen tehdy, když se nám vše daří, když jsme zdraví, mladí, bohatí a krásní, a ve chvílích neúspěchu by nás opustil, tak si člověk řekne, že takového Boha zas až tak moc nepotřebuji, a poradím si sám.

 Jenže naštěstí Pán Ježíš dobře ví, že tak jako Mojžíš vyvýšil na poušti hada, tak musí být vyvýšen Syn člověka, aby každý, kdo věří, měl skrze něho život věčný. Pán Ježíš nás nezachránil krásnými řečmi, i když jeho slova jsou velmi důležitá a pomáhají nám jednat správně. Pán Ježíš nás nezachránil, když proměnil vodu ve víno, rozmnožil chleby, uzdravoval nemocné, ale všechny Ježíšovi zázraky mají velkou hodnotu. Pán Ježíš nás nezachránil hostinami u hříšníků, i když i zde nám dává příklad.

 Pán Ježíš nás zachránil svou smrtí a svým zmrtvýchvstáním! Kristus nás neopouští v našich bolestech, utrpení a smrti. Ježíš bere na sebe i naše hříchy, i ty největší hříchy. Ježíš zde není jen pro chvíle pohody, kdy zvedáme ruce a zpíváme aleluja, ale chce s námi být po všechny dny až do konce světa. Naše víra spočívá v tom, že věříme, že Kristus nás nikdy neopouští a má nás rád, ať se děje cokoli a my se snažíme mít rádi jeho. Někdy se nám to moc nedaří, někdy spíš hřešíme, a o dobro se moc nesnažíme, ale i těchto chvílích nám pohled na Kristův kříž dává odvahu začít znovu. Klaníme se Ti, Pane Ježíši Kriste a děkujeme Ti, neboť svým křížem jsi vykoupil svět.