Biblické texty najdete zde: http://m.liturgie.cz/misal/05velikonoce/03_00.htm

Kázání:

Někdy si říkám: „Jak já svědčím o Pánu Ježíši?“ Jaké je moje svědectví o Kristu, když všude kolem je tolik lidí, kteří toho o Pánu Ježíši moc nevědí a svědectví o jeho vzkříšení odmítají? Tedy trochu mě uklidňuje, že v tom nejsem sám. Také okolo lidí, kteří žijí s Kristem naplno, jsou lidé, kteří Pána Ježíše odmítají a často jich je docela dost. Svatí a zbožní rodiče mají někdy děti, kteří jsou od Boha na hony vzdáleny, a já se ptám: „Jak je to možné?“

→ Učedníci, kteří se setkali s Ježíšem na cestě do Emauz, mají podobnou zkušenost. Vypravují o tom, jak se Kristem setkali a jak ho poznali při lámání chleba. Pán Ježíš je najednou uprostřed nich a apoštolové si myslí, že vidí ducha. Je to tak nepochopitelné, že i Kristus se ptá: „Proč jste rozrušeni a proč vám v mysli vyvstávají pochybnosti?“ Přijmout zmrtvýchvstání Pána Ježíše je totiž těžké nejen proto, že je to něco, co překračuje naši zkušenost, ale také proto že tu jde o něco, co se netýká jen duchovního života. Jde totiž o vzkříšení těla – tady se to týká celého života – všeho toho, co děláme.

→ Ani svědectví učedníků, kteří Krista potkali na cestě do Emauz, ani svědectví Petra ostatní apoštoly nepřesvědčilo. Tedy nemyslím si, že by neměli žádnou víru. Díky těm různým zprávám asi nějak přijímají, že duch Ježíše Nazaretského pokračuje ve svém díle, ovšem vzkříšení těla odmítají. Svědectví musí podat zmrtvýchvstalý Kristus sám. Ukazuje ruce a nohy, jí kus pečené ryby.

→ Tady je poučení i pro nás. Svědčit o Pánu Ježíši nestačí. Vydat svědectví o tom, jak Bůh koná a jedná v našem životě je velmi důležité, ale samo o sobě je to málo. Můžeme si představit, jak barvitě a přesvědčivě vypravovali učedníci, kteří se s Kristem setkali na cestě do Emauz, ale samo o sobě by to nepomohlo. Důležité je pomoci druhým, aby se s Ježíšem skutečně setkali, aby se mohli dotknout, aby on sám byl uprostřed nich. Kristus zmrtvýchvstalý přichází z vlastní iniciativy, ale přichází do společenství – přichází mezi ty, kteří jsou shromážděni v jeho jménu.

→ Jak je důležité mít svůj Jeruzalém. Místo kam se mohou vrátit učedníci, kteří šli do Emauz. Místo, kde se shromažďuje společenství církve. Místo, kde je možné se setkat se vzkříšeným Kristem. Naším úkolem není jen vydávat svědectví o Pánu Ježíši, ale utvářet místa, kde je možné se s ním také setkat.

→ Každý z nás přispívá k tomu, aby mše sv. byla místem, kde se setkáváme s Kristem, a to nejen my, co sem chodíme již řadu let, ale také ten, kdo sem zavítá poprvé nebo podruhé. Ovšem nejen mše sv. je místem, kde je možné se setkat se zmrtvýchvstalým Ježíšem. Tam, kde se scházejí křesťané, by měla být taková vzájemná láska, aby Ježíš mohl být přítomný mezi nimi. Ano učedníci, kteří šli do Emauz Krista poznají při lámání chleba, ale pro apoštoly je velmi důležité i to, že Ježíš jí kus pečené ryby.

→ Prožíváme zvláštní období, kdy jsme vděčni za to, že se můžeme scházet na bohoslužby, ale zároveň prožíváme bolest, že se ještě nemohou konat nejrůznější aktivity: farní pouť, farní voda, farní káva, … To není jen něco navíc, to není nějaký společenský doplněk k životu křesťana, to jsou příležitosti, kdy Kristus zmrtvýchvstalý chce být uprostřed nás. Kéž mu to dovolíme, kéž se opravdu scházíme v jeho jménu a víme, že Bůh je láska. To jsou místa, kde se mohou i další lidé setkat s Ježíšem, pokud je pozveme a pokud pozveme Krista.

→ Kéž nám tato podivná doba ukáže důležitost okamžiků, kdy se křesťané nescházejí ke mši sv., ale aby spolu jedli a pili a dotýkali se Krista vzkříšeného. Kéž si připomínáme, že Ježíš má proměňovat celý náš život – nejen duchovní věci. Kristus vzkříšený má maso a kosti! Máme být svědky svým životem, jak pracujeme, jak studujeme, jak nakupujeme, jak mluvíme, jak děláme ty nejobyčejnější věci, … Ovšem nezapomínejme na to, že my neobrátíme svět a často ani naše nejbližší příbuzné. Náš úkol je být svědky počínajíc od Jeruzaléma – tedy od těch nejbližších – a také se pokusit zprostředkovat setkání se zrmtvýchvstalým Ježíšem. Jenom on sám obrací lidská srdce, pokud se otevřou jeho lásce – jenom Ježíš – jen On!