Promiňte, ale napřed bych vám rád přečetl jeden e-mail: „Mladistvá M. byla nejspíše zneužita svým strýcem Z. Zmíněná mladistvá se vydala pomoci své příbuzné A., která již byla v pokročilém stupni těhotenství a po čase se zjistilo, že mladistvá M. je také těhotná. Otcem dítěte je nejspíše manžel zmíněné A. pan Z., který ovšem na jakékoli otázky odmítá vypovídat a komunikuje jen těžko srozumitelnými posunky. Situaci navíc zkomplikovala současná daňová reforma, protože mladistvá M. se narychlo vdala se svým snoubencem J. a museli se vydat na úřad v městě B. podat daňové přiznání. Tam také proběhl porod dítěte, který se manželé nejspíše snažili utajit, protože proběhl v naprosto nevyhovujících hygienických podmínkách. O tristních podmínkách narození dítěte svědčí i to, že dokonce i místní osoby bez přístřeší jim přinesly dary. Lokální média zmiňují především pana Kubu, pana Janka, pana Mikše a pana Vávru.“ Tak to je vše. Ne počkejte – ještě je tu něco: „Šiřte to – než to – smažou!“

→ Kolik takových podobných zpráv mohla Panna Maria slyšet a evangelia se o nich nezmiňují a Maria jim nejspíš nevěnovala žádnou pozornost. Přesto na dvou místech v Lukášově evangeliu čteme, že P. Maria to všechno uchovávala v srdci. Je to jednak potom, co najdou dvanáctiletého Ježíše v chrámě a on jim říká: „Proč jste mě hledali? Nevěděli jste, že já musím být v tom, co je mého Otce?“ Tedy to, co Maria uchovává v srdci jsou slova a jednání jejího syna Pána Ježíše. A ještě předtím je to zmíněno v tom dnešním evangeliu, kdy Maria uchovává v srdci slova pastýřů – těch bezdomovců tehdejší doby.

→ Maria, která mnoha zprávám nenaslouchá, ale mezi všemi drby a dezinformacemi dokáže rozpoznat to, co jí sděluje Bůh. Dokáže naslouchat nejen svému jedinému synu, který je zároveň Synem Božím, ale i těm nejposlednějším – pastýřům, když zvěstují Boží slovo. Ano, tato P. Maria je příkladem a vzorem pro každého z nás.

→ Nikdo z nás nemůže být Matkou Boží ve stejném smyslu jako P. Maria. Maria počala a porodila osobu – Ježíše Krista – a tím se stala Matkou Boží. Samozřejmě nemohla dát Ježíši jeho Božství, které má od věčnosti. Dala Pánu Ježíši jeho lidství, ale porodila osobu, která je pravým Bohem a pravým člověkem, a tedy P. Maria je skutečně Bohorodička – Matka Boží.

→ V tomto smyslu nikdo z nás nemůže být matkou Boží, ale my všichni jsme pozváni, abychom přinášeli Ježíše tomuto světu. Abychom ale mohli přinášet tomuto světu Krista, tak je potřeba spolu s P. Marií všechno Boží působení a všechna Boží sdělení uchovávat v srdci a rozvažovat o tom. Jak ovšem rozpoznat Boží působení v dnešním světě? Jak zjistit, co nám sděluje Bůh, mezi tou přemírou informací, které se na nás valí?

→ Můžeme to rozpoznat, protože Bůh nám poslal do srdce Ducha svého Syna, Ducha, který volá: „Abba, Otče!“ Dostali jsme dar Ducha svatého a všude tam, kde ve světě vítězí láska, tak tam působí Bůh. V rodinách, kde se dokáží postarat jeden o druhého, kde je odpuštění, kde je radost z úspěchu druhého. Všude tam, kde lidé pomáhají potřebným, kde nějaké neštěstí vyvolá vlnu solidarity. Všude, kde se chrání slabší, kde je úcta k lidskému životu bez ohledu na výkonost … Zkrátka opakuji ještě jednou: Všude tam, kde ve světě vítězí láska, tak tam působí Bůh.

→ A jak zjistit, co nám sděluje Bůh? Možná stojí za to častěji otevřít bibli a číst, více číst dokumenty církve, mít chvíle ticha v naší modlitbě a naslouchat, co nám Bůh říká, naslouchat těm, kteří opravdu žijí s Kristem. Mít postoj P. Marie, která to všechno uchovávala v srdci a rozvažovala o tom. Nenaslouchat zprávám, které přinášejí zvrácené uspokojení, že já vím všechno lépe než lidé kolem, že já mám to hlubší a dokonalejší poznání; ale mít pokorné srdce P. Marie, Matky Boží a Královny míru, která přijímá a dává Krista – ne sebe sama.