Kdo je pro nás Ježíš? Kdo je pro mě Ježíš? A můžeme odpovídat: Pán, Bůh, Spasitel, bratr, přítel, Mesiáš, Zachránce, Vítěz … a jsou to všechno správné odpovědi, ale dnešní neděle nám připomíná, že Ježíš je také dobrý Pastýř. Mesiáše a Spasitele si můžeme představit různě. Samařská žena vyjádřila očekávání Samařanů, že až přijde Mesiáš, tak nám oznámí všechno. (srov. Jan 4, 25) To bylo nejspíš i očekávání Židů, a to je často i to, co o Ježíši soudí dnešní lidé.

→ Také dnes si lidé myslí, že Kristus Ježíš a potažmo křesťané všechno vědí, jak by to mělo být správně, mají patent na rozum, na všechno jasný názor, a proto s nimi nechtějí nic mít. Jsou často přesvědčeni o tom, že křesťanství je jen soubor zákazů a příkazů, co dělat a co nedělat. Ti znalejší pak vědí, že i mezi křesťany jsou rozdíly a že Ti konzervativní berou všechny předpisy smrtelně vážně a ti liberálnější berou vážně jen některé předpisy a u některých uvažují, zda by se neměli změnit nebo úplně zrušit.

→ Jenže Ježíš nepřišel proto, aby nám všechno oznámil. Křesťanství nespočívá v tom, co všechno víme a známe – to je gnosticismus. Blud, který už od počátku provází křesťanství, jádro učení mnoha sekt od starověku až do dnešních dní. Ježíš přišel, abychom měli život a měli ho v hojnosti. Ježíš je Mesiáš, ale k hlásí se k tomu po svém – je totiž mesiáš jako pastýř, který dává věčný život nasazením života vlastního. Jeho mesiášství je neoddělitelně spjato s jeho vyvýšením na kříž.

→ Jenže pastýř přece také ovce někam vede a někam jim zakazuje jít. Neříkáme tu nakonec jinými slovy to samé? Ne, pastýř nemyslí na to, co všechno ovcím zakáže a co všechno jim nařídí. Pastýř myslí na to, kam ovce zavede, aby se tam dobře napásli a jaká hrozí ovcím nebezpečí a jak jim zabránit. Ježíš jako dobrý pastýř nám slibuje: Já jim dávám věčný život. Nezahynou navěky a nikdo mi je nevyrve z rukou. Ježíš jako pastýř nás chrání a chce, abychom byli šťastní, a to navěky, aby naše štěstí stále rostlo a proměnilo celý náš život.

→ Pokud je ale Ježíš dobrý pastýř, který nás má chránit, tak mám pocit, že se tu moc nevede. Kolik zla je ve světě, kolik zla někdy zakoušejí lidé v našem okolí i my sami, a to už vůbec nemluvím o lidech, kteří trpí ve válečných konfliktech. Je naší každodenní zkušeností, že ani Ježíšovi ovce nejsou ušetřeny utrpení, a přesto jsou nějakým zvláštním způsobem uchráněny. Jak jsme to slyšeli z knihy Zjevení: veliký zástup, který by nikdo nespočítal, ze všech národů, kmenů, plemen a jazyků; stáli před trůnem a před Beránkem, odění bílým rouchem, s palmami v rukou. A jeden ze starců mi řekl: „To jsou ti, kdo přicházejí z velikého soužení; roucho si do běla vyprali v Beránkově krvi.

→ Prošli obrovským utrpením a přinejmenším někteří z nich i mučednickou smrtí, a přece ve vynechané části čteme, že volají mocným hlasem: „Za svou záchranu vděčíme Bohu … a Beránkovi!“ Byli zamordováni a přesto vyznávají, že se zachránili. Ano, Ježíš je dobrý Pastýř, ale jeho ochrana a záchrana je možná jiná, než bychom si představovali. Ano, Ježíš je dobrý Pastýř, ale je zároveň je i Beránek. Beránek je přece mezi ovcemi – jeden z nich – Beránek, který je mezi ovcemi stále, i když pastýř odpočívá nebo je zaměstnán něčím jiným.

→ Kéž zakoušíme už teď, že je to Beránek, který je uprostřed před trůnem – a uprostřed nás – a který nás pase a vodí k pramenům živé vody. A Bůh sám nám stírá každou slzu z očí. Kéž zakoušíme laskavou péči dobrého Pastýře Krista, který nám dává život a z jehož rukou nás nemůže vyrvat nikdo.

→ A to je poselství, které máme hlásat lidem okolo nás. Lidé od nás nepotřebují obvykle slyšet, co všechno dělají špatně, to totiž obvykle sami dobře vědí. Potřebují ale slyšet, že je tu někdo, kdo je má rád takové, jací jsou, kdo chce, aby byli šťastní a je schopen je k tomu dovést, kdo je schopen je zachránit, přestože je neušetří od různého trápení, kdo je s nimi, kdo je stále na jejich straně jako Beránek a dobrý Pastýř, který dává věčný život – nezištně, darem, jen a jen z lásky.