Slavíme radostnou neděli – „Gaudete!“ – „Radujete se!“ a člověk se ptá, zda to má být radost jen pro ženy nebo i pro muže. Podle liturgické barvy se zdá, že jen pro ženy. Odborníci totiž říkají, že růžová je jediná barva, na kterou muži a ženy reagují odlišně. Pro ženy je to barva milá, roztomilá, příjemná. Pro muže je to barva, která nevzbuzuje příliš důvěry: „Co nám tady ta paní v růžových šatech nebo co nám ten pán v růžové košili chce vyprávět?!“

→ Důvody k radosti spojené s dnešní nedělí jsou také spíše pocitové a emotivní – tedy věci bližší ženám. Blíží se Vánoce – svátky spojené s hlubokými emocemi již z dětství. Svátky, kdy se lidé setkávají, sdružují se a povídají si. Mezi námi chlapi moc rozumných důvodů k radosti nevidím: Práce v domácnostech vrcholí, takže se nikdo domácím pracím nevyhne. Přelom roku s sebou vždy nese hodně práce navíc a letos nás navíc čeká další zdražování. Ekonomická situace nejen v naší zemi je velice nejistá. Vztahy mezi mocnostmi se dostali na úroveň studené války. Společnost je rozdělená, lidé v církvi jsou rozděleni: rozdělují nás už nejen politici, ale i covid a očkování. A k tomu všemu si Eva Samková včera zlomila oba kotníky.

→ Přesto si dovolím tvrdit, že radost dnešní neděle je určená všem. Je to radost, která není založená jen na pocitech, je to radost, která je plodem Ducha sv. a tedy jako všechny plody je dána nejen Boží milostí, ale i naší spoluprací s Boží pomocí. Všimli jste si mimo jiné, že mezi plody Ducha sv. je radost jmenována na druhém místě, hned po lásce, dříve než pokoj, trpělivost, shovívavost, …

→ To dnešní druhé čtení o radosti je z listu apoštola Pavla Filipanům, a tento list tradičně řadíme mezi Pavlovy listy z vězení, kam patří ještě listy Efesanům, Kolosanům a Filemonovi. Pavel je ve vězení! Zažil si své nejen od židů ale i od závistivých křesťanů. Jeho vyhlídky vůbec nejsou růžové, a přesto tehdejší obyvatele Filip i nás všechny vybízí: Radujte se stále v Pánu, opakuji: Radujte se! Důvodem k radosti – tím hlavním důvodem k radosti je to, že Pán je blízko.

→ Prorok Sofoniáš, od kterého jsme slyšeli první čtení nastupuje krátce po dlouhé vládě násilného a modloslužebného krále Manasese (Menaše). Netuší, co může od mladičkého krále Joziáše (Jóšijáše), čekat. Předpovídá ve své knize mnoho pohrom spojených s příchodem Velkého dne Hospodinova. Ovšem vyzývá také k radosti, jak jsme mohli slyšet, kde hlavní důvod k radosti je, že uprostřed tebe je Hospodin králem, zla už se neboj!

→ Také v evangeliu Jan Křtitel nejen vyzývá k pokání a k nápravě života, ale především hlásal radostnou zvěst. Jan Křtitel pronáší tato slova v okupované zemi, v době, kdy bylo těžké hledat nějaký zdroj radosti. Také zde je důvod k radosti dán tím, že mezi námi stojí ten, kterému Jan Křtitel není hoden rozvázat řemínek u opánků. (srov. Jan 1,26n) Radost dnešní neděle a radost celého křesťanského života je dána tím, že Bůh je na naší straně, že Hospodin je uprostřed nás, že Bůh se stal jedním z nás!

→ Ano, radost této neděle má svůj rozumový důvod, který spočívá v tom, že ať se děje cokoli, tak Hospodin, náš Bůh, je uprostřed nás, hrdina a vítěz. Sofoniáš nebo Jan Křtitel nežili v nějaké lepší době, než je ta naše, a apoštol Pavel byl ve vězení, a přesto v listu Filipským několikrát vyzývá k radosti. Pavel také předkládá návod, jak si radost uchovat: Ve všem předkládejte Bohu své potřeby v modlitbě a prosbě s děkováním.

→ Ano, starosti byly, jsou a budou, ale nejsme na ně sami, svěřme je do Božích rukou a dělejme svoji část, to, co je na nás. Důvěru v Boží působení v nás pak může posílit, když děkujeme za všechny ty situace, kdy Pán Bůh zasáhl a jednal, když si na ně vzpomeneme třeba i po letech. Pak Boží pokoj, který převyšuje všechno pomyšlení, uchrání naše srdce a naše myšlenky v Kristu Ježíši. Pak přijde radost, kterou tento svět nemůže ani dát ani vzít. Gaudete! – Radujte se!