Včera pozdě večer jsem se vrátil z Celostátního setkání mládeže v Hradci Králové. Bylo to úžasné setkání, které člověka naplnilo novou nadějí, krásný program, krásní lidé. Mimo jiné jsem tam také viděl plakáty, na kterých bylo napsáno: „Vítej na Boží univerzitě.“ Tyto plakáty nevyvěsili organizátoři setkání, ale byly na místě proto, že značná část setkání probíhala v areálu Hradecké Univerzity.

→ V rozhovoru s dvěma dalšími kněžími jsem říkal, že je pěkné, že když nám Čechům schází superlativy a už nevíme jak něco vychválit, tak řekneme, že je to Boží, přestože jsme prý nejateističtější země Evropy. Jeden z těch kněží se mnou souhlasil, ale ten druhý říkal: „Není to nic jiného než braní Božího jména nadarmo.“ Je toto to rozdělení, o kterém mluví Ježíš, když říká: „Od nynějška totiž bude rozděleno pět lidí v jednom domě: tři proti dvěma a dva proti třem.“?

→ To určitě NE! My křesťané se nemáme rozdělovat kvůli maličkostem. Kvůli počtu svíček na oltáři nebo kvůli tomu jakým způsobem podávat sv. přijímání. Není nakonec důležitější, zda přijímám eucharistii s úctou nebo bez úcty než to, zda přijímám na ruku nebo do úst? Není nakonec nejdůležitější sám Ježíš, který k nám v eucharistii přichází?

→ Pak víme, že je tu ještě další způsob rozdělení. Rozdělení, které není dáno malichernými otázkami, ale opravdu zásadními věcmi jako je potrat, euthanasie, manželství pro homosexuály apod. Jsou lidé, kteří jsou schopni se o těchto věcech do krve pohádat, zcela se rozejít s tím, kdo zastává opačný názor a poslat ho do pekla, popřípadě i jinam. Jsou křesťané, kteří se takto chovají a já se ptám: Je tohle to rozdělení, které po nás Ježíš chce?

→ Rozhodně NE! Tohle je rozdělení, které působí sekty. Všechny lidi s opačným názorem poslat do pekla a izolovat se od nich. Stýkat se jen s těmi, kdo mají ten jediný správný názor, a pokud se setkávají s dalšími lidmi, tak jen pro to, aby je o tom svém názoru přesvědčili. Kristus nám ovšem říká: „Od nynějška totiž bude rozděleno pět lidí v jednom domě …“ Ano, v jednom domě. Ty lidi spolu zůstávají ve spojení. Neutváření nějakou oddělenou jednotku, izolovanou sektu či něco podobného, ale zůstávají spolu ve společenství – symbolicky v jednom domě.

→ Někdo také řekne, že jakékoli rozdělení je zbytečné. Lidi mají přece svobodu a každý má svou pravdu, tak proč se hádat kvůli maličkostem. Jistě, kvůli maličkostem je zbytečné se rozdělovat, o tom už jsme mluvili. Boží slovo nám ale také dost často sděluje i velmi důležité věci. A není pravda, že každý má svou pravdu. Každý má svůj názor, ale pravda je Ježíš. To je ta Pravda, ke které se blížíme a kterou nikdo z nás plně neobsáhl. Nikdo nemáme patent na rozum. Naše poznání není dokonalé. To ale neznamená, že bychom určité věci nevěděli. Jsou věci, které z Božího slova, tak jak nám to předkládá církve, víme jasně. Byla by chyba nějak rozostřit pravdy víry nebo zamlžit křesťanskou etiku.

→ Zkusme prosím zůstat věrní pravdám evangelia, i když to znamená rozdělení. Zkusme ale také i s těmi, se kterými prožíváme bolest rozdělení pro Krista zůstat v jednom domě. Znám velmi dobře jednu paní, která je hluboce věřící katolička. Její manžel svým způsobem věřil, ale ASI nikdy neuvěřil, že Ježíš Nazaretský je pravý Bůh. Říkám ASI, protože když umíral na rakovinu a s covidem, tak se z různých náznaků zdálo, že Ježíše opravdu přijal. – Jak bylo důležité, že on a jeho žena zůstali v jednom domě, a to nejen fyzicky, ale opravdu ve společenství lásky. Ano zůstali v jednom domě i přes rozdělení Kristem, aby je Ježíš nakonec spojil.

→ Buďme věrní Kristu, i když to znamená rozdělení. Neopouštějme své příbuzné, přátele, kamarády, kolegy, známé … zůstávejme s nimi ve spojení – v jednom domě, i když nás Kristus rozděluje, tak jen On nás jednou může spojit. Je to těžké a bolestné zůstat někomu na blízku, když se rozcházíme v důležitých věcech, ale často právě z této bolesti vzejde oheň, který Ježíš přišel vrhnout na zem. Oheň Boží lásky, který jediný může proměnit srdce lidí okolo nás, i naše srdce, a přes všechno rozdělení nás jednou opět spojit v Kristu.