Před týdnem jsme se dověděli „překvapující“ informaci, že pokud někoho odveze rychlá na JIPku, tak je opravdu nemocný a neměl by pracovat, pokud nechceme ohrozit jeho zdraví nebo dokonce život. To je něco, čemu rozumí i většina žáků ZŠ a nepotřebují k tomu ani dopis od lékaře. Proč tomu nerozumí lidé z okolí prezidenta republiky? Jsou za tím nejrůznější machinace? Snaha o získání času? Snaha ovládat?

→ Nevím a obávám se, že nic nemůžeme předem vyloučit, ale na omluvu těchto lidí bych řekl, že možná jsou především zaslepeni. Prostě si nedovedou představit, že by prezident nedokončil svůj mandát, a dokonce ani to, že by byl na nějaký čas zbaven svých pravomocí. Pokud do jejich plánů a do jejich utkvělých představ něco nezapadá, tak si upravují realitu podle toho, jak to vidí oni.

→ Zaslepenost těch druhých vidíme dobře, jenže netýká se to občas i nás samotných? Timaiův syn Bartimaios dobře věděl, že je slepý, ale my si to často vůbec neuvědomujeme. Mnohdy nevíme, co je správné, jak se věci mají a co by bylo dobré dělat a kam jít. Ovšem jsme přesvědčeni, že víme a na Pána Ježíše nevoláme. Vůbec by nebylo od věci zařadit do našich modliteb prosbu: „Synu Davidův, Ježíši, smiluj se nade mnou! Mistře, ať vidím!“

→ Slepec, který jde k Ježíšovi odhodil plášť – tedy nezcizitelný majetek chudého – byl ochoten obětovat všechno, aby viděl správně. Když pak prohlédl, tak hned šel za Ježíšem. Ten slepý nejen získal uzdravení svých očí, ale je zachráněn v plném smyslu slova. Vidí, že nejlepší cesta je jít za Ježíšem. Tento slepec nám ukazuje, jaké jsou důležité kroky k tomu, abychom začali vidět a šli za Ježíšem.

→ 1. Uvědomit si, že sami od sebe nevidíme správně a potřebujeme uzdravení, které může dát jedině Kristus.

→ 2. Prosit Pána Ježíše o uzdravení.

→ 3. Nedat se odradit tím, že nás mnozí okřikují, abychom mlčeli. Kdo se zajímá o to, jak věci vidí Bůh, tak bude vždy nepříjemný těm, kteří si život zařídili jen podle sebe. Boží přátelé se ale stále zajímají o to, co se líbí Bohu a co se mu nelíbí.

→ 4. Být ochotni odložit všechno a jít za Kristem, když nás volá. Každý máme nějaké zvyky, zlozvyky, představy, plány, … které nás odvádějí od Boží vůle i od Boha samotného.

→ 5. Naslouchat Bohu, setrvat s ním v dialogu a následovat ho.

→ Úžasné je, že cesta do Božího království je otevřená i pro slepé a kulhavé, jak nás ujišťuje prorok Jeremiáš. Jak napsal Carlo Carretto: „Běda nám, kdyby Boží království bylo závislé na lidských skutcích. Jednak by to byla velká nespravedlnost, protože by spadlo do klína lidem silným, inteligentním a všestranně nadaným, zatímco těm, kdo takoví nejsou by bylo odepřeno, a jednak by ani nebylo o co stát. Ne, Boží království se rodí z nezměrné touhy chudých srdcí proudící do probodeného srdce nejchudšího z chudých – Krista.“

→ Elita židovského národa, zákoníci a farizeové, zůstávají stát, zatvrzelí ve svých představách, ale slepý žebrák – Timaiův syn Bartimaios – vidí a jde po cestě za Ježíšem. V tom je obrovská naděje pro každého z nás. Kristovo pozvání opravdu platí pro všechny. Musíme si však dávat pozor, abychom se nestali těmi, kdo Bartimaie dnešní doby okřikují, aby mlčeli. Je zajímavé, že ho pravděpodobně okřikuje ten stejný zástup, který doprovází Krista. Kéž nikdy nepatříme k těm, kteří druhým brání setkat se s Ježíšem, ale kéž naopak máme pro všechny, kdo stojí někde na okraji povzbudivá slova: „Buď dobré mysli, vstaň, volá tě!“

→ Děkuji Kristu, že i dnes uzdravuje naši slepotu a přináší nám záchranu. Děkuji, že nás i dnes zve, abychom se vydali po cestě za ním. Prosím o povzbuzení Boha i lidi, každý z nás někdy potřebuje slyšet: „Buď dobré mysli.“ Prosím o sílu odhodit i svůj plášť a jít za Ježíšem, protože pouze On je cesta, pravda a život.