Byly vzaty biblické texty za jednotu křesťanů: Ez 36,24-28; 1 Kor 1,10-13; Lk 9,49-56

Tak, jak je to s tím vyháněním zlých duchů? Kdo smí vyhánět zlé duchy? No, to je přece jasné: Velký exorcismus, tedy příkaz daný zlému duchu ve jménu Ježíše Krista, může konat pouze biskup a kněží biskupem pověření ke konání exorcismů. Ostatní se mohou jen modlit k Bohu, aby daného člověka od zlého ducha osvobodil. Ano, tak to máme v katolické církvi, úžasná a moudrá tradice, která nás chrání, ale v jiných církevních společenstvích to mají jinak. Neměli bychom se pokusit jim to zatrhnout nebo alespoň důrazně vymluvit? Ježíš nám odpovídá jasně: „Nebraňte! Neboť kdo není proti vám, je s vámi.“

 Na to i my možná Pánu Ježíši řekneme, jenže oni nejsou tvoji učedníci jako my! Na to by se nás asi Kristus zeptal: „Cože? Oni nejsou moji učedníci? A proč si to myslíš?“ A naše odpověď bude nejspíš něco jako: „No, možná to tedy jsou nějak Tvoji učedníci, ale rozhodně nejsou jako my!“ A tady je jeden z klíčových problémů, proč chybí jednota mezi křesťany. Máme pocit, že všichni musí být jako my. No, tedy alespoň v následování Ježíše musí být jako my.

 Jak to, že drží s Pavlem nebo s Apollem, přece mají všichni držet s Petrem, jako my. Jak to, že nejsou jako my?! Nemáme na ně svolat oheň z nebe nebo alespoň říct nějakému pozemskému pánovi, aby jim postavil hranici a oheň ze země. Bohužel byly chvíle, kdy jsme nenaslouchali Kristu a jeho přísnému pokárání a obraceli jsme se na pozemské pány, aby stavěli hranice a oheň ze země ničil životy těch, kdo nebyli jako my. Jistě historie je složitější a často je katolické církvi vyčítáno i to za co nemůže, ale zločiny vůči křesťanům, kteří smýšleli jinak se staly. Sv. Jan Pavel II. to dobře věděl, a proto se tolik omlouval.

 Někdo má pocit, že cesta k obnovení jednoty křesťanů spočívá v tom, že všichni zase budou jako my. Takovým lidem bych rád řekl, že taková situace nebyla nikdy, a dnešní evangelium to jasně dokládá. Cesta k obnovení jednoty křesťanů bude možná spíše skrze naplnění toho prvního čtení z proroka Ezechiela.

Pokropím vás očistnou vodou a budete čistí od všech svých nečistot, očistím vás od všech vašich model. Toto očištění jednak znamená očištění od hříchů. Lidé opravdově usilující o svatost se vždy snadněji dohodnou a vidíme to například na komunitě v Taizé a některých nových církevních hnutích. Jenže někdy tou modlou se může stát náš způsob zbožnosti, pokud z toho konkrétního způsobu uděláme boha.

 Například já mám hlubokou úctu k P. Marii, svůj život si nedovedu představit bez růžence, mám několik oblíbených mariánských písní, mám některé sochy a obrazy P. Marie, které mě provázejí atd. Nicméně si nemyslím, že by to všichni museli mít jako já. Pokud bych tuto svou zbožnou úctu k P. Marii prohlásil za jedinou možnou, všichni to musíte mít takto, to je jediné správné a jinak nebudete spaseni, tak se tato zbožnost nestane ničím jiným než modlou, od které bych měl být očištěn. Což neznamená, že bych měl přestat mít úctu k P. Marii, vždyť tu budou blahoslavit všechna pokolení, ale přestanu se tvářit, že můj způsob mariánské zbožnosti je jediný možný.

 To očištění od hříchů a od model je nutný předpoklad k obnovení jednoty, ale samo o sobě to nestačí. Ještě potřebujeme nemít to kamenné srdce, jak jsme slyšeli před týdnem, ale potřebujeme spíš tu houbu, o které jsme před týdnem slyšeli nebo jak říká Ezechiel srdce z masa. Srdce, které je schopné přijmout Ducha sv. a nechat se jím proniknout. Pouze Duch sv. může dát naplnění Ježíšovi prosby: ať všichni jsou jedno. Pouze Duch sv. to může vykonat a na nás je dát mu dostatek prostoru, dovolit mu proniknout nás i naše společenství.

 Možná ten první krok k jednotě je v tom si uvědomit, že my křesťané opravdu patříme k sobě. Přijměme za svůj ten Ježíšův postoj: „… kdo není proti vám, je s vámi.“ Všichni nemusí být jako my, a přesto můžeme být jedno. Jak to už kdysi dávno řekl Klement Alexandrijský: „Je jediný Otec ve vesmíru, jediný Logos vesmíru a také jediný Duch svatý, všude stejný; a také jediná panna, jež se stala matkou, a já ji rád nazývám Církev.“