Existuje pár lidí, kteří se chlubí svým bohatství, ale většina opravdu bohatých lidí svůj majetek spíše tají, aby se vyhnula závisti či něčemu ještě horšímu. Mezi křesťany se bohatství občas považuje skoro za hřích nebo alespoň za chybu. Vícekrát jsem slyšel mezi křesťany citovat podobenství z dnešního evangelia a většinou rádi zdůraznili tu větu: „Blázne, ještě této noci budeš muset odevzdat svou duši; a čí bude to, co jsi nashromáždil?“

→ Navíc ještě často doplnili další místa z bible: „Blahoslavení chudí v duchu …“ (Mt 5, 3) „Amen, pravím vám: Bohatý jen těžko vejde do nebeského království. Znovu vám říkám: Spíš projde velbloud uchem jehly, než vejde bohatý do Božího království.“ (Mt 19, 23n) „Neshromažďujte si poklady na zemi, kde je kazí mol a rez a kam se zloději prokopávají a kradou.“ (Mt 6, 19) … A tak se člověk ptá: Je špatné být bohatý? Je proti křesťanství snažit se rozmnožit svůj majetek? Stojíme před volbou být bohatý nebo být věřící?

→ Pak zde ovšem také najdeme hlasatele evangelia prosperity. Některé kazatele nejčastěji z amerických evangelikálních církví, kteří poukazují na četná místa Starého zákona, kde majetek je výrazem Božího požehnání. Poukazují na to, že člověk, který se chová čestně, dodržuje dohody, neobelhává lidi, nešidí zboží atd. nakonec vydělá více než ten, kdo takto nejedná. – Je to to naše české: „S poctivostí nejdál dojdeš.“ Navíc takovému člověku Bůh žehná, a tak se jeho majetek rozmnožuje ještě více. Z Nového zákona pak tito kazatelé nejčastěji citují podobenství o hřivnách a ukazují, že na majetku není nic špatného.

→ Tak jak to tedy je? Je špatné být bohatý nebo to není špatné? Je dobře se podívat na to, co dnešnímu podobenství předchází a proč ho Pán Ježíš vůbec vypravuje: Někdo ze zástupu požádal Ježíše: „Mistře, řekni mému bratrovi, aby se rozdělil se mnou o dědictví!“ Vztah k bratrovi je víc než dědictví bez ohledu na jeho výši. Potom je dobře se podívat i na to, co po tomto podobenství bezprostředně následuje. Je to Ježíšova výzva: Nedělejte si starosti o svůj život, co budete jíst, ani o své tělo, do čeho se budete oblékat.

Tady Kristus nechce říct, že bylo špatné snažit se zajistit jídlo sobě a svým blízkým nebo se dobře oblékat. Jde ovšem o to, aby se starosti o naše pozemské živobytí, nestaly něčím, co spolkne veškerou naši energii a všechen náš čas. Paradoxní je, že starosti o pozemské věci málokdy naplno zaměstnají lidi v těch nejchudších zemích, ale daleko častěji zcela zaměstnají ty, kteří žijí v těch nejbohatších.

→ Ježíš v podobenství o bohatém člověku neříká, že bohatství je samo o sobě špatné, ale ukazuje, že hodnota bohatství je omezená na krátký pozemský život, že daleko důležitější je být bohatý před Bohem. Co to ale znamená být bohatý před Bohem? Využít čas zde na zemi k tomu, abychom konali dobré skutky, šířili milosrdenství, přinášeli radost. Nakonec i pozemské bohatství, i ten nespravedlivý mamon, lze využít ke konání dobra. Získávejte si přátele z nespravedlivého mamonu, abyste ‒ až ho nebude ‒ byli přijati do příbytků věčných. (Lk 16, 9)

→ Celý svět zná Matku Terezu jako ochránkyni chudých, ale málokdo ví, že se narodila se v bohaté rodině Nicoly Bojaxhiu – velmi schopného obchodníka a doktora farmacie. Bohatí lidé, kteří nemyslí jen na sebe, ale zaměstnávají druhé, udržují a zvelebují krajinu, přispívají na chudé i na opravy památek, podporují duchovní hodnoty, jednají čestně a spravedlivě, žijí v lásce … To jsou lidé, které potřebuje každá společnost a čím více jich bude, tím lépe pro nás.

→ Ale ono je hrozně těžké být bohatý a zároveň nemít bohatství na prvním místě. Tedy vědět, že bratr je důležitější, že Bůh a jeho přikázání jsou ještě důležitější, že majetek mám, abych mohl konat dobro. Jsem zodpovědný nejen za to, abych rozmnožil talenty, které jsem dostal, ale jsem zodpovědný i za Lazara u mých dveří.

→ Jsem vděčný za vše, co jsem dostal od bohatých i chudých lidí. Jsem za to vděčný hlavně z toho důvodu, že to ukazuje na jejich lásku ke mně a že jim to snad jednou pomůže při vstupu do nebe. Jsem vděčný za všechno, co mám a že toho mám tolik, že ještě mohu dávat. Jsem ale vděčný i za to, že nejsem bohatý, protože bych asi těžko odolal pokušení dát bohatství na první místo. Jsem vděčný i za všechny bohaté lidi, které jsem poznal a kteří dokázali žít pro druhé, a ne pro bohatství. Ať jim Bůh žehná!