My třííí králové.. no.. zpívání rači vynechám.. Také vynechám pojednání o tom kolik, že těch králů bylo, a jestli to vůbec byly králové…

Pointa tohohle biblického úryvku je, že od začátku Ježíšova života je jasné, že jeho příběh je velkolepý a také, že přišel pro všechny lidi. Dokonce i pro mudrce z východu – tedy pohany. Něco neslýchaného, že by židovský Král měl zachránit i nežidy? Je zde zjevená krásná univerzálnost Krista, který je tu opravdu pro každého, ale zároveň „V nikom jiném není spásy. Neboť pod nebem není lidem dáno žádné jiné jméno, v němž bychom mohli dojít spásy.“ (Sk 4,12) Tedy všichni mohou přijít ke spáse, ale všichni skrze Ježíše Krista, jediného prostředníka mezi Bohem a lidmi. Ačkoliv všechna náboženství hledají Boha a můžeme ocenit vše dobré v nich, tak jediná cesta do nebe je v Ježíši.

Taky né všechno, co zní dobře, je dobré. Herodes „Svolal všechny velekněze a učitele Zákona z lidu a vyptával se jich, kde se má Mesiáš narodit“… To přece zní hezky, že chtěl vědět o Ježíši.. Král Herodes usilovně hledal Boží vůli… ale kvůli sobě. Pro svoji pýchu chtěl rozumět Bohu… Je nebezpečí chtít znát Boha pro svoje účely, protože takovým lidem se Bůh nezjevuje. Naše touha vlastnit Boha nás může přivést velmi daleko od Něj.

Mudrci z východu, dnes bychom řekli: zahraniční diplomatická delegace, nebo skupina profesorů. Vybádali, že mají hledat malého Ježíše. Rozumem pochopili, co mají dělat… Ikdyž taková jízlivá poznámka – prostí pastýři tam byli dřív. Někdy nám přílišné přerozumování může zbytečně zkomplikovat cestu za Ježíšem. Ale věřit v Boha je racionální. Víra není nerozumná, ale nadrozumná.

Když přišli mudrci přišli za Ježíšem, tak se zaradovali se nevýslovnou radostí. Vstoupili do domu a spatřili dítě s jeho matkou Marií, padli na zem a klaněli se mu… Umíte si představit, že se dospělí vzdělanci klaní malému škvrněti? A přesto si nedělali nic z toho, jak budou vypadat, nebo co si kdo pomyslí, ale udělali, co věděli že je správné. Někdy nám strach z toho „co na to řeknou lidi“, zabrání hledat „co na to řekne Bůh.“

Ježíš přišel oslovit všechny lidi. Né jen katolíky, ale opravdu všechny. Ježíše může najít každý. Mudrci i pastýři, tlustí, tencí, hloupý, chytří, sparťani i slávisti… A vlastně kostel je v dnešní době jedno z mála posledních míst, kde se potkávají všichni lidé a kam patří všichni. Ježíš nebyl bublinotvůrce, netvořil fankluby a nikoho nediskriminoval.. A farnost má být místo, kde se to taky učíme. Zkusme tu žít opravdu jednotu i v našich různostech…

Všichni se společně klaníme Ježíši, to Jemu patří všechna sláva, čest a úcta navěky věků amen.