Před týdnem na demonstraci „Česko proti strachu“ nezazněl jen úžasný projev manželky ukrajinského prezidenta a modlitba otce biskupa Václava Malého, ale také projevy, které vzbuzují velké otazníky. Projev Katy z iniciativy „Ide nám o život“ a projev Lucie Zachariášové z iniciativy „Jsme fér“. Kde mimo jiné zazněl požadavek na manželství pro všechny a na možnou úřední změnu pohlaví bez provedení operace.

→ Chápu, že vražda dvou homosexuálů v Bratislavě vzbuzuje oprávněné obavy těchto našich bratří a sester. Přijde mi ale nevhodné tuto lidskou tragédii zneužívat k prosazení zákonů, které nemají řešit ochranu lidských životů, ale změnit zákon o manželství. Není správné, aby člověk sám rozhodoval, co je manželství a co ne. Tam, kde odmítneme, že Bůh stvořil člověka jako svůj obraz, jak obraz Boží ho stvořil, stvořil je jako muže a ženu. (Gn 1,27) Tam, kde už přestane platit ono: Proto muž opustí otce i matku a přidrží se své ženy a budou jeden člověk. (Gn 2,24) Tak je jen otázkou, co bude dál?

→ Jak se jednou překročí hranice daná Bohem, že manželství je svazek jednoho muže a jedné ženy, tak je otázka proč skončit zrovna u těch dvou osob. Konec konců zastánců polyamorie stále přibývá, a tak najednou těch osob může být více a jejich svazky se mohou navzájem proplétat. A pak proč jen lidé? Kdepak – tam, kde člověk sám chce určovat, co je dobré a co je zlé, to nejspíš nedopadne dobře.

→ Někdo mi možná řekne, že dnes už je jiná doba. Dnes třeba také nikomu nezakazujeme jíst vepřové maso. Těch sedm bratří z dnešního prvního čtení vnímali to, že odmítli jíst vepřové jako věrnost božským zákonů otců, a dokonce za to zemřeli. Nám to dnes přijde jako nesmyslné. Ovšem tam nešlo jen o nějakou věrnost předpisu, ale šlo o to, komu bude patřit srdce člověka, zda Bohu nebo tomu, kdo slibuje odklad smrti o nějaký čas.

→ Nicméně není homosexuální jednání nakonec něčím podobným jako jedení vepřového masa a neměli bychom se už konečně zbavit pokrytectví a umožnit manželství všem? Neměla by církev ukončit tento boj, že manželství je pouze a jedině svazek 1 muže a 1 ženy? Jenže my na takový krok nemáme mandát. U toho vepřového je to jiné. Máme zde slova Pána Ježíše, že člověka nemůže poskvrnit nic, co do něho vchází zvenčí? (Mk 7, 18) Pak zde máme hlas Boha nebo anděla, který zaslechl apoštol Petr: „Co Bůh prohlásil za čisté, o tom neříkej, že je to poskvrněné.“ (Sk 10,15) Ohledně svazku mezi dvěma lidmi stejného pohlaví nic takového v bibli nemáme.

→ Aby mi bylo dobře rozuměno, tak já nemluvím proti homosexuálům. Dosud nebylo prokázáno, zda je homosexualita dána geneticky, ale víme, že ti lidé si tento osud nevybrali. V některých případech byla homosexualita dána také různými zraněními, ať už je to u mužů problematický nebo chybějící vztah s otcem či u žen zneužívání v dětství. Nechci těmto lidem, kteří to nemají v životě jednoduché nijak ubližovat či se nad ně povyšovat. Jistě se mnozí z nich chovají daleko lépe než já. Chci se jen postavit na stranu gejů a leseb, kteří vědí, že homosexuální jednání není správné a utvrdit je v každém dobrém činu i slovu. Chci poděkovat za slova Antonína Vavrušky, která řekl na Dnu pro rodinu, kde tento homosexuál varoval před LGBT ideologií a připomněl, že homosexuál nerovná se LGBT aktivista.

→ Nechci být jako Saduceové, kteří sice navenek přicházejí za Ježíšem s otázkou. Jenže ve skutečnosti se jen chtějí utvrdit o své pravdě. Kdo mne trochu zná, tak ví, že by pro mne bylo nejjednodušší, najít nějaké ospravedlnění pro manželství dvou osob stejného pohlaví a vyjít těmto lidem vstříc. Myslím při tom na dva své spolu-seminaristi, na příbuzné některých z vás apod. Jenže vím, že to nemohu udělat, pokud chci zůstat věrný Kristu, který je cesta, pravda a život.

→ Nemohu to udělat z lásky k homosexuálům, protože nakonec by to byla největší zrada na nich samotných. Nemohu to udělat z lásky k dětem a mladým lidem, kteří během dospívání procházejí různými obdobími a dnes je mnozí lidé matou. Církev má dál hlásat Boží slovo a ukazovat pravou cestu, a ne přispívat k chaosu. A tak odmítám výkřiky těch, kteří volají po rovnosti ve světě, kde je tolik nerovností: bohatí a chudí, nadaní a méně nadaní, zdraví a nemocní … A chci se snažit být spolu s Kristem na blízku těm chudým, nemocným, méně nadaným a těšit se na vzkříšení, kdy budeme podobni andělům a nikdo se nebude ani ženit ani vdávat.