„Někdo nás zatáhl do umělého konfliktu.“ Prohlásil k překvapení mnohých ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov a pravděpodobně zcela nechtíc mluvil pravdu. Ten, kdo Rusko do tohoto konfliktu zatáhl, ovšem nebyl Západ ale ďábel. Ďábel i dnes slibuje chléb z kamení, vládu nad světem a magické kousky.

 Co to je ten chléb z kamení? To jsou způsoby, jak se získávají prostředky bez práce. To jsou spekulanti, kteří různými machinacemi přišli k velkým penězům. To jsou úplatky politikům. To je zisk prostitutky nebo obchodníka s „bílým masem“. To jsou peníze nájemných vrahů. To jsou peníze novinářů, kteří píší lži, za které se dobře platí. To je odměna za to, že jsem svou chybu hodil na kolegu. To je mnoho dalších věcí, kde se k majetku nepřichází poctivou prací, ale cestami, které připravil ďábel. To je to, když já toužím po nějakém potěšení, a kašlu na Boží přikázání.

 Ano, možná i já někdy chci ten chléb z kamení, když závidím těm, kteří se mají dobře s minimem námahy a přemýšlím, jak to zařídit pro sebe. Nicméně nikdo mne nemůže obviňovat, že bych chtěl vládnout nad světem. To je přece jen pokušení, které se týká jen těch nejmocnějších. Jenže opravdu je to tak? Nechci i já rozhodovat sám, nemyslím si, že nejlepší to bude po mém. Myslím na děti, kteří neposlouchají rodiče; myslím na manžely, kteří nenaslouchají jeden druhému; myslím na kněze, kteří neposlouchají biskupa a nenaslouchají farníkům. Myslím sám na sebe, když si některé věci chci zařídit zkrátka po svém. Chceme se stát alespoň páníčky toho našeho světa, když už nemůžeme být pány impéria, kterým byl někdejší socialistický tábor a který zdá se ďábel nabízí tomu stárnoucímu pánovi v Kremlu.

 Zdá se, že to poslední pokušení, je pokušení udělat jen nějaký laciný trik ve stylu pouťových kouzelníků. Ovšem možná jste si někteří všimli, kolik nám za poslední léta přibylo kartářek a věštců, kolik lidí si zahrává s magií a nejde jim jen o peníze. Pokušení nadlidské moci je nakonec tím největším pokušením v našem pohanském světě a asi i proto evangelista Lukáš, který píše především pro pohany zmiňuje toto pokušení jako poslední. Pokušení postavit sám sebe na místo Boží s vědomím, že si mohu dělat co chci a jak chci, že nade mnou už nikdo není, že já sám jsem absolutním Pánem všeho viditelného i neviditelného. To je to nejstrašnější pokušení satana.

 V Lukášově evangeliu předchází úryvku o Ježíšově pokušení jeho rodokmen, který je veden od Krista až k Adamovi. Ježíš je tu představen nejen jako potomek Davidův a Abrahámův, ale především jako syn Adamův, který je plně člověkem a sdílí s námi i pokušení. Jenom mu nikdy nepodlehl. Ježíš zde stojí jako nový počátek lidstva. Ježíš, který se nenechal stáhnout ďáblem do hříchu, který nepodlehl jeho logice, je pro nás nadějí, že i my můžeme v boji s pokušením zvítězit.

 Ano, Vladimir Putin se nemusel nechat vtáhnout ďáblem do útočné agresivní války plné válečných zločinů. Ani my se ale nemusíme nechat vtáhnout do nejrůznějších hříchů. Církev nás ujišťuje, že Boží milost, tedy Boží pomoc je vždy dostatečná. Ježíš nám připomíná: „Já jsem s vámi po všechny dny, až do konce světa.“ Jan Werich varuje: „Neříkej, že nemůžeš, když nechceš! Přijdou dnové, kdy to bude daleko složitější a horší: budeš chtít a nebudeš moci.“ Dovolím si říct, že nemá úplně pravdu, protože i když selžeme, tak Bůh stále hledá novou cestu, jak nám pomoci, ale nesmíme hřešit tím, že bychom se tak spoléhali na milosrdenství Boží, že by nás to vedlo k dalším hříchům.

 Přeji nám všem hojnost Boží pomoci do boje s pokušeními. Chtěl bych sebe i vás povzbudit slovy kardinála Newmana: „Dnes už nad námi zlí duchové nemají moc, protože se při setkání s každým opravdovým křesťanem naopak třesou a děsí. Dobře vědí, že v jeho nitru se skrývá moc, která mu dává vítězství. … Moc nad člověkem jim dává pouze hřích … Jinak nad ním totiž nemohou zvítězit.“ Potud kard. Newman a apoštol Pavel nás ujišťuje: Vždyť `každý, kdo bude vzývat jméno Páně, bude spasen‘.“