Místo kázání na 1. neděli postní byl přečten list otce arcibiskupa Jana, který jsem jen doplnil krátkým slovem.

S vděčností otci arcibiskupovi za jeho list si dovolím něco přidat. U Lukáše je tím třetím, a tedy nejzákeřnějším pokušením, když je Ježíš na vrcholu Jeruzalémského chrámu a ďábel ho pokouší slovy Písma, aby se vrhnul dolů. To je horší než pokušení k požitkům nebo k slávě a moci. Ano i ty nejzbožnější věci se dají zneužít.

→ Navzdory všem, kdo vykládají bibli tak, že Bůh v tomto světě nepůsobí a ani nemůže působit, vás chci ujistit, že Bůh je živý a že v tomto světě jedná – že je mocný, že je všemohoucí. A Ježíš se nakonec toho bláznivého skoku odvážil, vrhl se dolů do propasti smrti, do absolutní opuštěnosti – ovšem ne když ho k tomu pokoušel ďábel, ale v hodinu, kterou mu stanovil Otec – zcela poslušný jeho vůli. Tak skončil skutečně v dobrotivých rukou Otce, Zmrtvýchvstalý a živý a naplnila se slova 91 žalmu.

→ Při pohledu na církev a zvláště na svět dnešní doby, v době, kdy všichni mluví o zbrojení a ti, kteří mluví o míru, vydávají na zbrojení, několikanásobně víc, tak v této době vás chci ujistit, že opravdu existuje Bůh, všemohoucí Otec, Stvořitel nebe i země. Ano vnášejme do tohoto světa lásku, jak nás k tomu zve otce arcibiskup, a také se už konečně začněme modlit celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou silou!