Žijeme v době dezinformací. Mnoho lidí je přesvědčeno o své pravdě takovým způsobem, že je nic nepřesvědčí, že to tak není. Víc než, kdy jindy je pro nás aktuální prosba krále Šalamouna, abychom měli vnímavé srdce a dovedli rozlišovat mezi dobrem a zlem. To první je vnímavé srdce, tedy, abychom i ty lidi, kteří mají úplně odlišný názor neodsoudili a dokázali je přijímat. Dokázali na dobrých věcech spolupracovat i s lidmi, kteří mají úplně odlišné vidění světa.

→ Nechceme přispívat k rozdělení společnosti, ale spojovat. Král byl ten, který spojoval danou zemi a často i několik zemí. Chci využít příležitosti, že mohu promluvit k těm, kteří spojovali země koruny české. Kéž jste pro nás vzory a opět usilujeme o spojení mezi lidmi dobré vůle, kéž si znovu dokážeme naslouchat a neodsuzujeme někoho jen proto, že má jiný názor na to či ono. Kéž opravdu usilujeme o moudrost, tak jako král Šalamoun a nezapomínáme, že první část moudrosti je to vnímavé srdce.

→ Druhá část moudrosti je rozlišovat mezi dobrém a zlem. Není to tak, že by každý měl svou pravdu. Každý má svůj názor, ale pravda je jen jedna – jen naše poznání pravdy je často nedokonalé a částečné. Může nám to přiblížit tento indický příběh. Kdysi dávno žilo ve vesnici šest slepých mužů. Jednoho dne jim vesničané řekli: „Dnes ve vesnici je slon.“ Slepci neměli tušení, co je slon. Rozhodli se: „Ačkoli ho neuvidíme, pojďme se ho dotknout.“ A tak všichni šli tam, kde byl slon a všichni se slona dotkli. „Hej, slon je jako sloup,“ řekl první muž, který se dotkl nohy. „Ach, ne, je to jako provaz,“ řekl druhý muž, který se dotkl ocasu. „Ach, ne, je to jako tlustá větev stromu,“ řekl třetí muž, který se dotkl chobotu. „Je to jako velký list,“ řekl čtvrtý muž, který se dotkl ucha slona. „Je to jako obrovská zeď,“ řekl pátý muž, který se dotkl břicha slona. „Je to jako pevná trubka,“ řekl šestý muž, který se dotkl klu. Začali se dohadovat o slonu a všichni z nich trvali na tom, že mají pravdu.

→ Královskou úlohou, a nakonec úlohou každého člověka je snažit se objevit, co je na poznání toho či onoho pravdivé, a dobře rozlišovat mezi dobrem a zlem. To, že naše poznání je nedokonalé, totiž neznamená, že bychom nic nepoznávali a nic nevěděli. Některé věci můžeme spojit dohromady a teprve ve spojení nacházíme úplnější pravdu. Některé věci jsou ale zjevně nepravdivé nebo zlé. Není možné souhlasit se vším. Kéž dokážeme rozlišovat mezi dobrem a zlem a volit to dobré.

→ Moc se dnes často vnímá jako něco negativního, ale moc sama o sobě není ani negativní ani pozitivní. Ba ze své podstaty je určena spíše pro něco pozitivního já ti mohu pomoc, já mám tu moc, a proto ti pomohu. Křesťanští králové se podle vzoru Pána Ježíše považovali za služebníky svých zemí a svou moc vnímali jako něco, co je jim svěřeno, aby mohli konat dobro ve prospěch svých poddaných.

→ My se dnes často díváme na mocné našeho světa, kteří svou moc zneužívají k tomu, aby se obohatili, aby získali beztrestnost, aby mohli krást v souladu se zákony, i když v přímém rozporu se spravedlností. Jenže nejsme někdy i my těmi, kteří něco neudělají, nedovolí, zakáží … jen proto, aby ukázali, že mají tu moc? Kéž tu moc, kterou každý z nás má, využíváme pro dobro druhých a pro dobro nás všech. Je to úžasné, že každý z nás může konat dobro, že máme tu moc. Možná dobro nepatrné a skryté, kterého si ani nikdo nevšimne a nikdo o tom neví, a přesto dobro – dobro, které proměňuje svět.