Možná jsem na Nový rok nemluvil o mudrcích z východu příliš obdivně. Trochu jsem kritizoval to, jak dlouho jim cesta trvala a že napřed hledali Pána Ježíše v Jeruzalémě. Tedy, že se příliš spoléhali na svůj rozum a domnívali se, že narozený židovský král přece bude někde blízko židovského chrámu, nejspíš v královském paláci, a tak hledají tam. Dnes bych chtěl toto své povídání trochu napravit i když to nic nemění na mém obdivu k pastýřům, kteří se nechávají vést anděly a Duchem svatým, ale chci k tomu přidat i svůj obdiv k mudrcům.

→ Nevíme kolik těch mudrců bylo. S ohledem na počet darů se tradičně myslí, že byli tři. Mohli být ovšem klidně i dva nebo čtyři či pět, ale rozhodně jich nebylo 50. Přitom učenců, kteří viděli nezvyklou hvězdu byly určitě desítky a možná i stovky. Mnohým mudrcům bylo v tu dobu jasné, že se někde narodil židovský král – Spasitel světa, ale zůstávají doma. Učitelé zákona, kteří dokonce mudrcům vyhledají, kde se má Mesiáš narodit, a slyší, že mluví o hvězdě, tak s nimi nejdou, přestože to mají za rohem.

→ Obdivuji mudrce od východu, že v té hvězdě poznali Boží znamení, že na základě toho znamení jdou a hledají. Obdivuji je, že hledají, i když to znamení ztratí a vyptávají se, tam kde jim to přijde nejrozumnější. Obdivuji je, že poslechnou slova Písma, přestože znalci Písma zůstávají v klidu doma. Obdivuji jejich radost, když uvidí hvězdu znovu. Obdivuji je, když uvěří znamení hvězdy i tehdy, když vidí malé dítě. Obdivuji je, že uvěří pokynu ve snu a vrátí se jinou cestou. Ano obdivuji je, ale uvědomuji si, že to nestačí, že je třeba je následovat.

→ Tak prosím Boha o světlo Ducha svatého, abych dokázal rozpoznat znamení, která mi dává, abych ve chvílích, kdy žádné znamení nevidím měl odvahu se ptát tam, kde mi to přijde nejrozumnější, abych se nechal vést Božím slovem i tam, kde to mnoho lidí nechává naprosto klidnými. Chci se radovat ze znamení, která mi Bůh dává a zůstat jim věrný i ve chvílích, kdy se jeví příliš prostá a obyčejná. Chci vytrvat ve věrnosti tomu, co po mně Bůh chce, i když to znamená lecos změnit a překopat – vrátit se jinou cestou.

→ Slavnost Zjevení Páně je spojena s požehnáním. Budeme označovat své domy a byty těmi třemi písmeny, která vyjadřují důležitou větu: Christos manzionem benedicat – Kristus tento příbytek ať požehná. Proč spojujeme oslavu mudrců od východu s požehnáním. Možná právě proto, že největší přání dobra je přání, abychom dokázali jednat tak jako oni. Tak při pohledu na ta tři písmena, křížky a letopočet na dveřích našich domů pamatujme na to, jak se mudrci od východu opravdu nechávají vést Bohem a jeho znameními.

→ Mudrci od východu jsou jediní, o kterých v evangeliích čteme, že dávají Ježíši nějaké dary, i když v našich betlémech každý Ježíši nějaký dar nese, ale o tom nic nevíme. Mudrci od východu jsou první, kteří nám ukazují, že Ježíši můžeme také něco dát a proto má ta sbírka v tomto období název tříkrálová, kdy v potřebných lidem přispíváme Ježíši samotnému. Dokonce i ti, kteří si to vůbec neuvědomují během tříkrálové sbírky obdarovávají samotného Krista Pána a On na jejich dar nezapomene. Děkuji vám všem, kteří jim to obdarovávání umožňujete.

→ Dlouho byla tato slavnost vnímána jako největší svátek doby Vánoční a já jsem pořád nechápal proč, vždyť ta noc narození Krista je přece důležitější. Teď už tomu začínám rozumět. Nic by mi neprospělo, že Boží Syn přišel na tento svět, kdybych k němu s mudrci od východu nepřišel i já a nenechal se jím vést v celém svém životě, a on se tak nestal požehnáním a darem pro mě i pro všechny, ke kterým mne Bůh posílá.