Biblické texty najdete zde: http://m.liturgie.cz/misal/03pust/06_00.htm

V uplynulém týdnu jsme mimo jiného byli svědky diskuse, zda roušky zabraňují šíření nemoci COVID-19 nebo ne. Různé názory předních světových odborníků nejsou dány různými znalostmi o velikosti viru a o propustnosti roušky. To znají odborníci velmi dobře. Rozdíl je ovšem v tom, zda nosí roušku jen někteří nebo všichni, tedy k čemu vlastně slouží. Pokud roušku nosí všichni, pak i všichni ti, kteří jsou nemocní, ale ještě o tom nevědí, podstatně sníží počet kapánek, které vyprskají do okolí, a zpomalí se šíření koronaviru. Pokud roušku nosí jen někteří, tak mne rouška příliš neochrání. Tedy pokud ji dobře používám tak zčásti ano, ale skutečně jenom zčásti.

→ Říkám si, že podobné je to s každým zlem. Pokud se nedopouštím ničeho zlého, tak mne to neochrání před zlem, které mi způsobí druzí lidé, přírodní katastrofy, nemoci, … Příliš mi nepomáhá, že „nosím roušku“, tedy, že se nedopouštím žádného zla. Jistě trochu ano, nemusím si to vyčítat, je to věc druhých lidí, přírody, … Jenže stejně na mne to zlo doléhá a působí mi bolest. Ovšem teď si představte, že by nikdo žádné zlo nekonal, že by všichni „nosili roušku“.

→ Říkáte si, že je to nemožné, ale vždyť přece u proroka Izaiáše čteme: „Vlk bude přebývat s beránkem, levhart si lehne vedle kozlátka, tele a lvice budou žrát pospolu … Pást se bude kráva s medvědicí, … lev bude žrát jako býk plevy. Kojenec si bude hrát nad dírou zmije … Nikdo nebude škodit ani zabíjet na celé mé svaté hoře …“ (Iz 11, 6 – 9a)

→ Jistě, ano, tak to bude jednou v nebi, ale člověk si také říká, kdo ví jestli? Je vůbec možné, abychom se nedopouštěli žádného zla? Někteří křesťané říkají, že to možné není, že lidská přirozenost je v jádru zkažená a že jedinou cestou do nebe je, že Kristus nás přikryje svou milostí. Pán Ježíš se tak podle nich stane jakousi „rouškou“ na našich ústech a na našem nosu, abychom zlo nešířili dál.

→ My katoličtí křesťané věříme tomu, že lidská přirozenost je sice narušená dědičným hříchem, ale že není zcela zničená. Pán Ježíš nás svou smrtí na kříži vykoupil a jednou bude naše lidství oslaveno a my budeme podobni Kristu zmrtvýchvstalému. V nebi nebude zlo ne proto, že budeme všichni chodit s „rouškou“, ale protože budeme všichni zdraví!

→ Na kříži se Kristus stal hříchem a plně zakusil kam až hřích vede. Evangelisté Matouš i Marek zaznamenali jen tuto Kristovu větu na kříži: „Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?“ Hřích, který vede k absolutní opuštěnosti od lidí i od Boha. Ježíš – Svatý Boží – který nese všechny hříchy světa. Ježíš je jedinou vakcínou a jediným lékem na veškeré zlo. Přihlasme se ke Kristu ukřižovanému a vzkříšenému, aby také nás vysvobodil z moci zla a hříchu. Není jiná cesta.

→ Je ovšem někdy těžké přihlásit se ke Kristu, protože to neznamená přihlásit se k tomu, kdo je mocný, slavný a oblíbený, ale znamená to přihlásit se k tomu, kdo je opovržený, opuštěný od lidí, … potupený, nevážený. Jenže on přece nesl naše utrpení, obtížil se našimi bolestmi, … byl proboden pro naše nepravosti, rozdrcen pro naše zločiny, tížily ho tresty pro naši spásu, jeho rány nás uzdravily.“ (srov. Iz 53,3-5)

→ Přihlásit se ke Kristu znamená přihlásit se k tomu, kterého odsoudila Velerada, kterému se vysmívají vojáci, velekněží, učitelé Zákona, starší i ti, kdo jen přecházejí okolo, který je pro farizee, velekněze a mnoho dalších jen podvodník. Přihlásit se ke Kristu k tomu nestačí jen naše síly, jak to dobře poznal Petr. Přihlásit se ke Kristu znamená ponořit se do Boží lásky a přes všechny naše nedostatky, chyby a hříchy zakusit, že jsme Bohem milovaní. Hned se nezměním, hned se neuzdravím, hned nebudu svatý, ale hned se mohu ponořit do Boží lásky – přihlásit se ke Kristu, který otvírá i můj hrob a vede mne do Svatého města.