Biblické texty najdete zde: http://m.liturgie.cz/misal/03pust/05_00.htm

Kázání:

Při jedné procházce jsem šel okolo dvou rybářů. Nejspíš to byl dědeček a vnuk. Najednou ten kluk vykřikl: „Já myslel, že už je pátek. Né, já nechci on-linovat!“ – „Já nechci on-linovat!“ Je výkřik všech učitelů a mnoha žáků a studentů. Je to výkřik i mnoha lidí, kteří sice chodí do práce a nakupovat jídlo, ale vše ostatní buď není anebo je v jakési podivné virtuální podobě. Současná doba potvrdila to, co si mnozí už dávno mysleli: Osobní setkání se nadá ničím nahradit!

→ To neplatí jen pro vztahy mezi námi lidmi, to platí i pro náš vztah s Bohem. Mnoho lidí prožívá svůj vztah s Bohem tak trochu on-line. Když chtějí tak si Pána Boha „zapnou“, když chtějí tak ho „vypnou“. Občas mu vypnou mikrofon, někdy kameru, někdy vypnou mikrofon a kameru sami sobě. Někdy odejdou ze setkání s Bohem, někdy „vyhodí“ Pána Boha. Podívejme se pravdivě na svůj život a přiznejme si to: Nechováme se občas tímto způsobem?

→ Pohané, kteří přišli do Jeruzaléma jako poutníci, chtějí vidět Ježíše. Nevíme, zda se s ním nakonec sešli nebo ne, ale chtějí ho vidět osobně, chtějí se s ním setkat. Hledají někoho, kdo by se za ně mohl přimluvit, s kým by se domluvili a poprosí apoštola Filipa. Jak je někdy důležité míti filipa! Být dostatečně moudrý a chtít se s Kristem osobně setkat. Setkání s Bohem nemá být přes nějakého prostředníka, setkání s Ježíšem nemá být on-line!

→ Kéž se naplní Jeremiášova slova, která jsme slyšeli: Nebude již učit druh druha, bratr bratra: „Poznej Hospodina!“ Neboť mě poznají všichni od nejmenšího do největšího – praví Hospodin. Poznání Hospodina tu rozhodně neznamená nějaké studium teologie. Víme že slovo „poznání“ v bibli mimo jiné označuje intimní vtah mezi mužem a ženou. Poznání Hospodina tedy znamená mimořádně důvěrné společenství s Bohem – osobní setkání, které proměňuje celý život.

→ Víme ovšem, že jsou situace, kdy druhému člověku raději napíše email, esemesku nebo dopis. Jsou okolnosti, kdy nám přijde výhodnější zatelefonovat nebo se setkat on-line. Osobní setkání je jednak většinou časově daleko náročnější a potom se hůře krotí emoce a mnohdy se otvírají stará zranění. Osobní setkání s Bohem sice nebývá časově náročnější, ale Boží svatost tváří v tvář našim hříchům může vyvolávat obavy. Jen ať Hospodin radši mluví s Mojžíšem, s Eliášem, s některým prorokem, s někým svatým ale ne se mnou. My si to pak přečteme nebo poslechneme, ale ať je radši Pán Bůh někde dál.

→ Důležitou podmínku pro osobní setkání s Bohem jsme dnes také slyšeli od proroka Jeremiáše: Jejich nepravosti jim odpustím a na jejich hřích už nevzpomenu. Opravdová modlitba, každá chvíle blízkého setkání s Bohem začíná naší lítostí a Božím odpuštěním. To je jeden z důvodů, proč děláme znamení kříže. Prosíme Pána Ježíše, aby nás svým křížem přetáhl z levice na pravici. Tím se myslí Ježíšova slova z Matoušova evangelia, kdy po levici jsou ti, kdo nedali najíst, napít a podobně a na pravici ti, kdo sloužili.

→ Všichni někdy patříme mezi kozly po levici, všichni jsme zhřešili a potřebujeme Boží odpuštění. Kéž nám to ale nebrání v osobním setkání s Pánem Ježíšem. Kéž prosíme tak jako pohané z dnešního evangelia: „… rádi bychom viděli Ježíše.“ Kéž náš vztah s Kristem není jen on-line, ale jde o něco hluboce osobního, blízkého, …

→ Někoho možná trápí, že necítí Boží blízkost. Tak bych mu chtěl říct, aby se netrápil. Vztah s Kristem není o našich pocitech. Bohatě stačí, že chceme být Pánu Ježíši blízko, že se s ním chceme osobně setkávat, že naše setkání s Bohem začínáme lítostí nad našimi hříchy. Modleme se, aby Hospodin vložil svůj zákon do našeho nitra, snažme se jednat jako ti, kteří patří Bohu, a následujme Krista – tedy buďme s ním! Osobní setkání s Ježíšem dříve nebo později přijde! To je jistý!