Na tomto světě se nám stále něčeho nedostává. Něco dojde. Nemáme čas. Docházejí nám peníze. Došla nám trpělivost. Mnoho lidí řeší, že nemá na zaplacení energií. Na svatbě v galilejské Káně došlo víno. My křesťané máme někdy pocit, že když jsme s Ježíšem, tak se nám nemůže nic stát, nemohou nám dojít prostředky. Jenže na svatbě v Káně byl přímo hvězdný tým: apoštolové, P. Maria a dokonce náš Pán Ježíš Kristus osobně a stejně došlo víno.

→ Jeden můj známý, měl pocit, že se ve svém podnikání opravdu radil s Kristem a když zkrachoval, tak ho Pán Ježíš velice naštval. Nepochopil do teď, jak se to mohlo stát. Nechávám stranou, zda se opravdu radil s Pánem Ježíšem anebo chtěl jen Boží razítko na svá rozhodnutí. Nicméně vím, že to, že jsem s Pánem Ježíšem neznamená, že bych nemohl zkrachovat, onemocnět nebo umřít.

→ To, že jsem s Kristem znamená, že žádná situace není bezvýchodná, že řešení vždy existuje, že nakonec mohu dojít ke štěstí a naplnění. Je tu P. Maria, která se stále za nás přimlouvá: „Už nemají víno.“ Ovšem také nám připomíná: „Udělejte všechno, co vám řekne.“

→ Pán Ježíš nezabránil tomu, aby na svatbě v Káně došlo víno, tak jako nezabránil daleko větším neštěstím a katastrofám. Nevím, proč bych měl ještě Krista poslouchat, když tohle všechno dopustil! – Ano, to je přirozená reakce. Přesto, to nejlepší je, abychom P. Marii poslechli. Jsou to její poslední slova v bibli, její závěť. Pána Ježíše nemáme poslouchat jen tehdy, když se vše daří, když všechno klape podle našich představ, ale i ve chvíli, kdy něco krachne, selže, když se řítíme ke dnu.

→ Ježíš pak po nás často chce něco, co s naším problémem zdánlivě vůbec nesouvisí. Došlo víno a mají se naplňovat džbány na vodu, určené k očišťování. Copak teď je potřeba nějakou rituální očistu? Možná ano, možná má být vykonáno rituální umývání rukou po jídle nebo po použití toalety. Jenže náš problém je úplně jiný: Došlo víno; a tady se řeší nějaká rituální očista.

→ Také jste měli mnohokrát ten pocit, že Bůh po nás chce něco, co s naším problémem vůbec nesouvisí? Víte, co je úžasné, že ti služebníci džbány nejen naplnili, ale naplnili je až po okraj. Poslechli P. Marii a vykonali Ježíšovo nařízení, jak nejlépe mohli a naplno.

→ Představuji si, jak by to vypadalo, kdyby ti služebníci Ježíše neposlechli. Oni ho totiž nemuseli poslechnout, on nebyl jejich pán. On byl jen host na svatbě. Všichni by odešli ze svatby naštvaní, že vprostřed hostiny došlo víno. Až by se pak doslechli o Ježíšových zázracích, tak by nadávali ještě víc: „Jó prej uzdravuje, a dokonce i rozmnožil chleba a ryby, tak to by mě zajímalo, proč jsme tenkrát na té svatbě v Káni skončili jak u suchánků!“

→ Ze zkušenosti vím, že to, že jsem s Pánem Ježíšem neznamená, že by se mi nemohlo nic zlého stát. Dokonce to ani neznamená to, že by se všechno zlé rychle a snadno vyřešilo. Jsou lidé, kteří jsou Kristu blízko, a přesto trpí neskutečným způsobem. Nejčastěji za to mohou služebníci, kteří nenaplnili džbány vodou. Někdy ovšem vůbec nevím, proč se tak děje. Jedno vím ale jistě: Pokud se člověk snaží, pokud poslušně naplňujeme džbány vodou, pokud se snažíme naplňovat vůli Boží i ve věcech, které s naším problémem zdánlivě vůbec nesouvisí, tak Bůh dříve či později najde cestu, jak znovu proměnit vodu ve víno. Ta chvíle pro dobré víno jednou přijde.

→ Někdy nám je možná líto, že nemáme dar konat zázračné skutky nebo promlouvat pod vlivem vnuknutí, že náš život je příliš obyčejný, všední koloběh jedné věci za druhou – samá voda. Možná je nám líto, že nesplňujeme určité představy druhých lidí ani ty naše o našem životě, o našem prožívání víry, o tom, co vše je třeba vykonat, co všechno musíme zvládnout. To ale vůbec nevadí, stačí naplnit džbány vodou, stačí udělat všechno, co nám řekne Ježíš. Nic víc! A dříve či později přijde ta chvíle, kdy i my okusíme vodu proměněnou ve víno, dobré víno, to nejlepší víno – nekonečnou Boží lásku k nám.