Biblické texty najdete zde: http://m.liturgie.cz/misal/03pust/05_00.htm

Kázání:

Při jedné procházce jsem šel okolo dvou rybářů. Nejspíš to byl dědeček a vnuk. Najednou ten kluk vykřikl: „Já myslel, že už je pátek. Né, já nechci on-linovat!“ – „Já nechci on-linovat!“ Je výkřik všech učitelů a mnoha žáků a studentů. Je to výkřik i mnoha lidí, kteří sice chodí do práce a nakupovat jídlo, ale vše ostatní buď není anebo je v jakési podivné virtuální podobě. Současná doba potvrdila to, co si mnozí už dávno mysleli: Osobní setkání se nadá ničím nahradit!

 To neplatí jen pro vztahy mezi námi lidmi, to platí i pro náš vztah s Bohem. Mnoho lidí prožívá svůj vztah s Bohem tak trochu on-line. Když chtějí tak si Pána Boha „zapnou“, když chtějí tak ho „vypnou“. Občas mu vypnou mikrofon, někdy kameru, někdy vypnou mikrofon a kameru sami sobě. Někdy odejdou ze setkání s Bohem, někdy „vyhodí“ Pána Boha. Podívejme se pravdivě na svůj život a přiznejme si to: Nechováme se občas tímto způsobem?

 Pohané, kteří přišli do Jeruzaléma jako poutníci, chtějí vidět Ježíše. Nevíme, zda se s ním nakonec sešli nebo ne, ale chtějí ho vidět osobně, chtějí se s ním setkat. Hledají někoho, kdo by se za ně mohl přimluvit, s kým by se domluvili a poprosí apoštola Filipa. Jak je někdy důležité míti filipa! Být dostatečně moudrý a chtít se s Kristem osobně setkat. Setkání s Bohem nemá být přes nějakého prostředníka, setkání s Ježíšem nemá být on-line!

 Kéž se naplní Jeremiášova slova, která jsme slyšeli: Nebude již učit druh druha, bratr bratra: „Poznej Hospodina!“ Neboť mě poznají všichni od nejmenšího do největšího – praví Hospodin. Poznání Hospodina tu rozhodně neznamená nějaké studium teologie. Víme že slovo „poznání“ v bibli mimo jiné označuje intimní vtah mezi mužem a ženou. Poznání Hospodina tedy znamená mimořádně důvěrné společenství s Bohem – osobní setkání, které proměňuje celý život.

 Víme ovšem, že jsou situace, kdy druhému člověku raději napíše email, esemesku nebo dopis. Jsou okolnosti, kdy nám přijde výhodnější zatelefonovat nebo se setkat on-line. Osobní setkání je jednak většinou časově daleko náročnější a potom se hůře krotí emoce a mnohdy se otvírají stará zranění. Osobní setkání s Bohem sice nebývá časově náročnější, ale Boží svatost tváří v tvář našim hříchům může vyvolávat obavy. Jen ať Hospodin radši mluví s Mojžíšem, s Eliášem, s některým prorokem, s někým svatým ale ne se mnou. My si to pak přečteme nebo poslechneme, ale ať je radši Pán Bůh někde dál.

 Důležitou podmínku pro osobní setkání s Bohem jsme dnes také slyšeli od proroka Jeremiáše: Jejich nepravosti jim odpustím a na jejich hřích už nevzpomenu. Opravdová modlitba, každá chvíle blízkého setkání s Bohem začíná naší lítostí a Božím odpuštěním. To je jeden z důvodů, proč děláme znamení kříže. Prosíme Pána Ježíše, aby nás svým křížem přetáhl z levice na pravici. Tím se myslí Ježíšova slova z Matoušova evangelia, kdy po levici jsou ti, kdo nedali najíst, napít a podobně a na pravici ti, kdo sloužili.

 Všichni někdy patříme mezi kozly po levici, všichni jsme zhřešili a potřebujeme Boží odpuštění. Kéž nám to ale nebrání v osobním setkání s Pánem Ježíšem. Kéž prosíme tak jako pohané z dnešního evangelia: „… rádi bychom viděli Ježíše.“ Kéž náš vztah s Kristem není jen on-line, ale jde o něco hluboce osobního, blízkého, …

 Někoho možná trápí, že necítí Boží blízkost. Tak bych mu chtěl říct, aby se netrápil. Vztah s Kristem není o našich pocitech. Bohatě stačí, že chceme být Pánu Ježíši blízko, že se s ním chceme osobně setkávat, že naše setkání s Bohem začínáme lítostí nad našimi hříchy. Modleme se, aby Hospodin vložil svůj zákon do našeho nitra, snažme se jednat jako ti, kteří patří Bohu, a následujme Krista – tedy buďme s ním! Osobní setkání s Ježíšem dříve nebo později přijde! To je jistý!