Biblické texty najdete zde: http://m.liturgie.cz/misal/01advent/03_00.htm

KÁZÁNÍ:

Počty nakažených opět rostou. Nouzový stav je prodloužen do Štědrého dne. Ty, kteří mohli po velmi dlouhé době otevřít se třesou, zda je zase nezavřou. Už i moje prostřední sestra dostala covid a tak si říkám, že teď je řada na mne. Nevíme, co nás čeká. Někdo se obává nákazy, někdo o své nejbližší, jiní se bojí různých opatření někdy na hranici totality, další se bojí, zda se neočkovaní nestanou občané druhé kategorie.

→ A do této situace zaznívá slovo z té 3. části knihy proroka Izaiáše. Tedy proroka z doby po návratu z Babylonského zajetí, kdy je ovšem vše ještě v troskách a situace je značně neutěšená. A toto slovo je plné naděje: Hospodin mě pomazal, poslal mě zvěstovat radostnou zprávu chudým, obvázat ty, jimž puká srdce, …

→ Když toto slovo přečetl Pán Ježíš v Nazaretské synagoze, tak dodal: „Dnes se naplnilo toto Písmo, které jste právě slyšeli.“ (Lk 4,21) Ano ten Boží Pomazaný s velkým „P“ – Kristus, Mesiáš – je jen jeden, je to na prvním místě On, kdo zvěstuje radostnou zprávu – dobrou zprávu – evangelium. Jenže také my jsme byli po svém křtu pomazáni olejem křižma a zazněla ta slova: A jako pomazal svého Syna, našeho Pána Ježíše Krista, na kněze, proroka a krále, označuje posvátným olejem i tebe, neboť patříš ke Kristu navěky.

→ Byli jsme pomazáni na znamení toho, že patříme ke Kristu, že i nás Hospodin pomazal a poslal nás zvěstovat radostnou zprávu chudým. Úkolem křesťana není hlásat katastrofické scénáře, lomit rukama a bědovat, kam se ten dnešní svět řítí, ale zvěstovat radostnou zprávu chudým, obvázat ty, jimž puká srdce, oznámit zajatým propuštění, svobodu uvězněným, … Tedy být nositeli naděje, křesťanské lásky, prosazovat spravedlnost. To neznamená být naivní a podceňovat vliv knížete toho světa – ďábla – na mnoho lidí – včetně těch nejmocnějších. Ale víme, kdo na Golgotě zvítězil.

→ Naším úkolem je také hlásat Hospodinovo milostivé léto, ale co to vlastně je? Tento pojem vychází z předpisu, který je ve 3. knize Mojžíšově: Tento padesátý rok prohlásíte svatým a vyhlásíte v zemi svobodu všem jejím obyvatelům. Bude to pro vás milostivé léto. Vrátíte se každý ke svému pozemkovému majetku, každý se vrátí ke svému rodu, … nebudete sít, a co samo vyrostlo, nebudete žnout, nebudete sbírat hrozny z neořezaných vinic. Bude to milostivé léto, bude pro vás posvátné. Budete jíst z polí, co se urodí. (Lv 25,11-13)

→ Tedy budou propuštěni všichni otroci, každému se vrátí jeho pozemky, nebudete muset pracovat a Hospodin vás bude živit. Nevíme, zda se v praxi tento předpis naplňoval, ale jeho duchovní význam pro nás je úžasný: Naše omyly a chyby, kdy jsme přišli o své dobré jméno, úctu druhých, jejich přátelství, … – o svůj pozemkový majetek – nemají konečné slovo, ale vše se vrátí. Také naše hříchy a neřesti, které nás uvrhli do otroctví, nás nebudou zotročovat navěky, protože i nám bude vyhlášena svoboda. Milostivé léto znamená dočasnost všech našich selhání a pádů, pokud se ovšem přihlásíme k Hospodinu.

→ Ta dnešní neděle nese název: Gaudete – Radujte se! Ten název je podle vstupní antifony, která zní: Radujte se stále v Pánu, opakuji: Radujte se! Pán je blízko. Důvodem k té radosti tedy není to, že přeci jen už určité obchody nezavřou a že budou delší Vánoční prázdniny, ale opravdová Boží blízkost. Kéž tuto Boží blízkost stále více zakoušíme a máme čas si ji uvědomit.

→ Chvíle ticha, modlitby a rozjímání, chvíle společné radosti s Bohem, mohou naplnit naše srdce tak, že bude přetékat. Potom zcela přirozeně vyrazíme zvěstovat radostnou zprávu chudým, obvázat ty, jimž puká srdce, oznámit zajatým propuštění, svobodu uvězněným, hlásat Hospodinovo milostivé léto. A budeme volat: Radujte se! Pán je blízko.