Pastýři pospíchali do Betléma a nalezli Marii a Josefa i děťátko položené v jeslích. – Kdy tam ti pastýři přišli? Nejspíš ještě tu noc, kdy se Ježíš narodil a zajímavé je, že ani nemuseli Svatou rodinu moc dlouho hledat. Evangelista se o nějakém hledání vůbec nezmiňuje. To s mudrci od východu to bylo jinak. Ti, přestože mají znamení hvězdy, tak hledají Ježíše napřed v Jeruzalémě, teprve na základě slov bible jdou do Betléma, a i potom potřebují, aby je vedla hvězda. No a celkově jim to trvá několik měsíců, protože jinak by asi Herodes nevraždil chlapce až do dvou let věku. Čím je daný ten obrovský rozdíl v rychlosti hledání nevzdělaných pastýřů a největších učenců té doby?

→ Není to jenom tím, že pastýři to měli podstatně blíž. Mudrci od východu se nechávají vést nebeským znamením, svými znalostmi, svým rozumem – židovský král se narodí nejspíš blízko židovského chrámu – potom jim nejvíce pomůže slovo z Písma. Vydají se směrem k Betlému, a nakonec jim opět pomůže hvězda, jak čteme: hvězda, kterou viděli na východě, šla před nimi, až se zastavila nad místem, kde bylo dítě …

→ Pastýři prostě jdou a nalézají, na základě oznámení od anděla a nejspíš vedeni Duchem svatým. Nemáme zde ani slovo o tom, že by si všimli nějaké neobvyklé hvězdy, ale za to vidí celé množství nebeských zástupů. Tedy cesta ke Kristu skrze přímé Boží působení – nechat se vést Duchem sv. – je něco mnohem rychlejšího než postupné hledání lidským rozumem, přemýšlením o vesmíru a jeho zákonitostech, zkoumání svatých knih …

→ A pak je tu ještě jeden zajímavý rozdíl. Takový nepatrný detail. Mudrci spatřili dítě s jeho matkou Marií, padli na zem a klaněli se mu… Zatímco pastýři nalezli Marii a Josefa i děťátko položené v jeslích. Tedy mudrci na prvním místě vidí dítě – to samozřejmě má i matku, ale na prvním místě je zde to dítě. Ovšem pastýři nalézají na prvním místě Marii. To neznamená, že by Maria byla důležitější než Ježíš. Tak to samozřejmě není. Ježíš je pravý Bůh, On je Boží Syn a Spasitel světa, ale Marii jakoby vidí první, až potom Josefa a pak teprve to děťátko položené v jeslích. Maria je tou nejkratší a nejrychlejší cestou ke Kristu, cestou, po které můžeme pospíchat spolu s pastýři (o tom, že by spěchali mudrci od východu v evangeliích nic není).

→ Je to zvláštní, že s Marií mají mnohdy problém ti učení a vzdělaní, ti mudrci naší doby. Respektive nacházejí k ní vztah až mnohem později – napřed vidí to dítě – Spasitele, Krista, Syna Božího. Jejich cesta k Ježíši nevede přes Marii, ale docházejí ke vztahu k P. Marii až skrze svůj vztah ke Kristu. Vůbec je nesoudím a dost je obdivuji, ale mně osobně jsou bližší pastýři, kteří napřed vidí Marii, která je přivede ke Kristu. Maria bez Ježíše by totiž vůbec nedávala smysl, a tak se nebojím, že by mě k němu nepřivedla

→ Není to náhodou, že na Nový rok, slavnost Marky Boží, P. Marie čteme jako první čtení Áronské požehnání, kde hned dvakrát slyšíme o Boží tváři: Ať tobě Hospodin ukáže svou jasnou tvář … Ať Hospodin obrátí k tobě svou tvář. Jakoby se P. Maria stala jasnou a laskavou tváří ne nějaké reklamní kampaně, ale Boží lásky k lidem, Božího požehnání. Zkusme se tedy na druhé po celý rok dívat s jasnou a laskavou tváří, jako by se na ně dívala P. Maria. Zkusme jim přinášet Krista a přivádět je ke Kristu, jako to dělá P. Maria. A protože jsme ve křtu byli přijati mezi syny Áronovi, žehnejme všem lidem, a spolu s Marií, Matkou Boží se staňme požehnáním pro toto město, pro naši farnost, pro naši zem i pro celý svět. Požehnaný nový rok 2026!