Někde v jiné farnosti se povedla úžasná akce. Radujeme se z toho a nebo nás mrzí, že to nebylo u nás? Evangelický farář dostal ocenění. Potěší nás to nebo nás štve, že to nebyl katolický kněz nebo biskup? Věřící intelektuál, kterého moc nemusíme, řekne něco skutečně moudrého, promyšleného a prorockého. Uznáme to a nebo budeme přemýšlet, v čem nemá pravdu nebo kde použil myšlenky někoho jiného apod.?

→ Jak chápeme Ježíšova slova: „Kdo není proti nám, je s námi.“ Jsme spíše bojovníci jako Jozue: „Pane můj Mojžíši, zabraň jim v tom!“ nebo jako apoštol Jan: „Bránili jsme mu, protože není tvým učedníkem.“ Nebo je v nás velkorysost Mojžíšova: „Kéž by Hospodin udělal z celého národa proroky, kéž by dal Hospodin spočinout svému duchu na nich!“ Velkorysost, na kterou navazuje nový Mojžíš – Kristus – když říká: „Nebraňte mu! Přece žádný, kdo ve jménu mém vykoná zázrak, nemůže pak hned o mně mluvit špatně. Kdo není proti nám, je s námi.“

→ Ano, učme se velkorysosti tam, kde se děje něco dobrého. To samozřejmě neznamená být otevřeni všemu a všem. Je třeba být pozorní tam, kde nás někdo svádí ke hříchu a ke zlu. Toho, kdo nás vede ke zlu je třeba odseknout stejně jako ruku nebo nohu. Jsou skutečně lidé, od jejichž blízkosti je lepší se radikálně oddělit, protože nás odvádějí od dobra a vedou ke zlu.

→ Potom jsou zde ovšem ti, kteří zdánlivě vedou k dobru, obracejí na víru, přivádějí k Bohu, k modlitbě, k bibli, … Ovšem manipulují s člověkem a nedávají svobodu. Nebudují vztah člověka s Bohem založený na rozumu, vůli a citu, ale jen jitří emoce. A je tak trochu jedno, zda jsou to Svědkové Jehovovi, členové korejské sekty Sinčchondži, manipulující protestanský kazatel nebo úplně stejně manipulující katolický evangelizátor. Bohužel manipulativní techniky nejsou jen záležitostí sekt, ale setkáme se s nimi všude. Rozdíl je samozřejmě v tom, že u sekt jsou neoddělitelnou součástí.

→ Můžeme se ptát jaký je rozdíl mezi výchovou či formací a manipulací? Ten, kdo formuje nebo vychovává jde příkladem a zve na cestu, o které je přesvědčen, že je dobrá pro člověka, který je mu svěřen. Snaží se uvádět argumenty, které pomáhají rozumu a posilují vůli. Působení na emoce je jen doplňkové a pomocné.

→ Ten, kdo manipuluje nutí sobě svěřeného jít po cestě, o které si myslí, že je nejlepší pro všechny. Nerespektuje lidskou svobodu, nerespektuje vlohy každého jedince, útočí především na emoce a snaží se obejít rozum. Má na všechny jeden metr a používá podobnou techniku. Nevede dialog, ale snaží se druhého dostat tam, kam potřebuje.

→ Sekty obvykle člověka neodvádí od víry v Boha. Naopak leckdy svým způsobem vztah s Bohem prohlubují. Největší neštěstí sekt spočívá v tom, že nerespektují Boží plán s člověkem. Nerespektují, že Bůh dal člověku rozum a svobodnou vůli. Nerespektují, že každý člověk dostal od Boha jedinečné dary, které má rozvinout a prohloubit. Veškerý čas naplňuje práce a služba pro sektu, a ne plnění vůle Boží. Člověk, který by měl studovat, rozvíjet své talenty, navazovat vztahy, … najednou dělá něco úplně jiného a je docela jednou, jak zbožně se to nazve.

→ Ano stále platí Ježíšova slova: „Kdo není proti nám, je s námi.“ Je dobře být velkorysí a radovat se ze všeho dobrého, co se děje, ať už to působí kdokoli. Na druhou stranu dávejme pozor na ty, kdo chtějí strhnout ke hříchu jednoho z těchto nepatrných. A hřích není jen porušení Desatera, ale vše, co jde proti Boží vůli. Nemůžeme nechat volné pole manipulátorům, musíme zvláště mladé chránit před působením sekt. Ne proto, že by ztratili víru, ale aby neztratili sami sebe, aby neztratili ze zřetele, že Bůh má s jejich životem jedinečný plán.